Co mi chybí z Malajsie?

Dneska jsme v Česku pět měsíců a zrovna je den, kdy je mi fakt zima, a tudíž se mi stýská ještě o kousek víc než jindy. Co mi chybí kromě tepla, bazénu a přátel, co jsme tam nechali?  

JEŠTĚ JEDNA NOVINKA: "Udělej si radost" je na světě

Před koncem roku ještě jedna novinka: dneškem spouštím projekt "Udělej si radost". 

OKAMŽIK RADOSTI: Vidět lidi číst si v MHD papírové knihy

Pozoruju tady v Česku věc, kterou z jihovýchodní Asie neznám: lidé v MHD čtou papírové knížky. Vidím to v Brně a viděla jsem to během několika krátkých výletů do Prahy. 

Co kupovat na Vánoce: Nejoblíbenější a (sedmi) roky prověřené hračky u nás doma

Toto je článek, který tady slibuju už ošklivě dlouho. (Budu doufat, že ne déle než rok, ale úplně jistá si tím nejsem.) A protože předvánoční období je na něj ideální, tady – konečně! - je: nejoblíbenější hračky mých kluků, které záhy po koupi neležely odložené v koutě (nebo v popelnici), ale naopak jsou pořád v oblibě. I v mojí. :)  

READ MY NOTES: Úryvek, který má potenciál změnit život

Máte úryvek z knihy, který má nějaký zásadní vliv na váš život? Já ho do teď neměla, ale právě jsem ho našla na straně 190 v knížce Barva nachu. Když jsem ho přejížděla očima, připadala jsem si jako bych právě propichovala bublinu a takřka fyzicky cítila, jak se boří a přestavuje můj vztah a postoj k tomu, v čem jsem vyrostla, jenom proto, že jsem právě četla, že to může být jinak. Konkrétní úryvek je náboženský, ale pro mě zdaleka není jen o Bohu a o možnosti nedívat se na něj jako na arbitra, kvůli kterému musíme nehřešit a zakazovat si, ale také jako na sílu, která se těší z toho, co těší nás. Je taky o schopnosti podívat se na oponu, když se nám otevře. Přijmout, že věci mohou být jinak a projít třeba zásadní proměnou ve vztahu k nim nebo názoru na ně. Barva nachu je skvělá knížka, ale určitě ne nejlepší, jakou jsem kdy přečetla. Tento úryvek z ní ale bezesporu nejlepší je. 

KURÁTORSKÉ KLIKÁNÍ #69: ŘÍJEN 2024

Napsat, že můj říjen byl intenzivní, zásadně bych ho i sebe podcenila. Vyšla knížka, vy ji čtete, zajímají se o ni média a já díky ní a taky svým dětem (tady se nic nezměnilo :) jedu v rychlovlaku, ale jsem šťastná. Děkuju vám! A protože pořád ještě zbylo trochu času na dobré čtení a poslouchání, tady máte jako obvykle pár odkazů, co si myslím, že stojí za pozornost. 

Kdy je to dobré? Když z toho přestanu být nervózní.

Volně navážu na předchozí post. 

Nedávno se mě jedna z vás zeptala, jak poznám, že můj text je tak dobrý, že ho můžu někomu nabídnout, konečně odeslat editorům nebo ho dokonce nechám vytisknout nakladatelství. Kde beru tu důvěru sama v sebe? A nepřemýšlím někdy na tím, že kdybych měla víc času/energie/prostoru, mohlo by to být ještě lepší? Mohl by být třeba perfektní? 

Budu křtít knihu, křtěte se mnou

Když člověk napíše knihu, hodí se ji pokřtít a popřát, aby se jí dařilo a líbila se čtenářům.

Tímto vás tedy srdečně zvu na křest Českých cizinek.