OKAMŽIK RADOSTI: Nikdy nepřečtete všechno, ale to nevadí

Odebírám řadu newsletterů. Neustále se upisuju k dalším, načež je s pocitem viny odhlašuju, když mě z pohledu na mailovou schránku přemůže bezmoc. Totéž se mi děje i s knihami, když se podívám do své knihovny nebo na nějaký z komínků – v obýváku na okně, v ložnici na nočním stolku a uvědomím si, že všechno nepřečtu, ani kdybych několik let nedělala nic jiného. Přestože věřím, že ty správné knihy, které si skutečně musím přečíst, ke mně nakonec přijdou, tíseň to úplně nevymaže. 

Jeden newsletter čtu ale pravidelně. The Overview Effect, jehož název vychází z pocitu přehledu, který často mají astronauti, když se vrátí z vesmíru a uvědomí si, jak jsme zranitelní a taky trochu bezvýznamní, je především o zahraniční police. Píše a posílá ho jednou za 14 dní v sobotu (nezahlcující frekvence i sobota jsou mimochodem taky důvody, proč ho čtu a dočtu) Hana Martínková. Na jeho konec často přidává nějakou osobní poznámku. Ta z uplynulé soboty vycházela ze stejného pocitu čtecí bezmoci, jaký zažívám já. Hanka v ní popisuje uklidňují myšlenku, na kterou narazila, že knížky (a filmy a seriály) jsou jako řeka.  

Pokoušet se ji celou vypít je hloupost, mnohem lepší je k ní přistupovat tak, že je nám dovoleno se v ní občas smočit, osvěžit se a prostě si užít čas, který v ní a u ní můžu strávit. Efektivita, rychlost, odškrtávání to-read listu tváří v tvář obří řece pozbývá smyslu, a performativnost četby může ustoupit radosti z ní.

Moc se mi ta myšlenka zalíbila, a tak jí předávám dál s tipem na skvělý newsletter. Třeba vám taky udělají radost.