100 radostí a vděčností roku 2024

Zažiju ještě někdy rok akčnější než 2024? Změnili jsme v něm úplně všechno - kontinent, zemi, město, bydliště, školy a celý život, vydala jsem v něm knihu, která je momentálně v několika obchodech vyprodaná. Děkuju vám znovu a znovu! Byly v něm obrovské emoce - stresy z nejasnosti a tápání, radosti, smutky, bylo v něm objevení, co to znamená jít skoro na hranu (díky Mt. Kinabalu!), byla v něm spousta skvělých zážitků, výletů, jídel, pití, knih, nebylo v něm moc uběhnutých kilometrů a celkově klidu, což mi ale, upřímně, zase tolik nevadilo. Mám ráda pocit, že žiju a ten jsem v roce 2024 rozhodně měla. Nemám si jako obvykle na co stěžovat, byť zrovna teď, ke konci roku, jsem silně melancholická. Obzvlášť když si přečtu svůj seznam, co všechno mě těšilo a co už se nevrátí. 

  1. Benjamín a Oliver.
  2. A jejich: "Já tě mám tak rád!" Posledního půl roku výhradně česky.  
  3. Půlrok v Malajsii.
  4. A druhý v Česku. 
  5. Chodit pracovat do Bean Brothers. 
  6. A napsat tam skoro celé #ceskecizinky. 
  7. Sebrat odvahu, napsat jeden večer Patricii, jestli by nevyfotila fotky do knihy a ráno si přečíst její odpověď na WhatsAppu: "Bude mí ctí s tebou spolupracovat." 
  8. Mluvit o nich v Českém rozhlase, v Inboxu, v podcastu Světoví, ve Vlastě a v mnoha dalších. Moc si toho vážím! 
  9. V prosinci u knihy na Kosmasu objevit štítek "bestseller". 
  10. Psát tento blog. 
  11. Číst si vaše reakce na svoji práci. 
  12. Nechat se přesvědčit, že si mám dát na blog odkaz pro podporu.
  13. Následně od vás obdržet mnoho desítek káv.
  14. Vybírat si je v horním patře v Punktu a u toho tajně ujídat domácí Koka, protože jsou nejlepší. 
  15. Tátovo: "Je to docela dobře napsaný." 
  16. Učit v mezinárodní škole. 
  17. Mít doma partu kluků na movie night (a Top Gun po sedmnácté) a sleepover. 
  18. Spustit "Udělej si radost". 
  19. Slyšet u doktora: "Všechno je v pořádku." 
  20. Zažít svítání v Angkor Watu, jíst u toho croissant a sdělovat si s Martinem a Marcelou, jak je to krásný. 
  21. Být kvůli detektivce vzhůru do půl čtvrté do rána. 
  22. Sedět s Christou u bazénu, máčet si tam nohy a probírat život. 
  23. Objednat pandové knedlíčky dim sum plněné čokoládou v Din Tai Fung a sledovat děti, jak se je snaží sníst hůlkami, čokoláda jim teče po bradě a pak tu objednávku ještě dvakrát zopakovat, protože z předchozích na mě nezbyl jediný knedlíček. 
  24. 790 dní italštiny na Duolingo. 
  25. Umět říct italsky věty typu: "Promiňte, ale můžu tyto boty zaplatit kreditní kartou?" 
  26. Sejít se v KL zase po roce s Martinou a Tomášem. 
  27. Půjčit jim batoh na výlet a dostat za dobrý skutek jako suvenýr kousek Severní Koreji z Demilitarizovaného pásma. 
  28. Legoland. 
  29. Odkoupit od Pavly kapslový kávovar Nespresso. 
  30. Benova reakce, jakou by chtěl oslavu narozenin: "Chtěl bych svým kamarádům zahrát na bubny." A pak uspořádat dětskou narozeninovou párty částečně jako koncert. 
  31. Fandit Benovi na plaveckých závodech a pak s ním slavit zlatou medaili za kraula. 
  32. Podívat se do Thajska a do Laosu. 
  33. Doma po výletě přebalit batoh, odjet s Benjamínem do Bangkoku na gymnastickou soutěž a tam zjistit, jakého mám skvělého cestovatelského parťáka. 
  34. Vyrazit na další český tábor v džungli.
  35. Oslavit narozeniny tím, že vylezu na nejvyšší horu... Malajsie a svého života. 
  36. Celý si to zaplatit malou, ale správně načasovanou investicí do bitcoinu. 
  37. Odvážit se letět ve větrném tunelu až úplně nejvýš, kam to jde. 
  38. Říct si naplno o práci v mezinárodní škole, nedostat ji a přijmout, že to má svůj důvod, protože život má se mnou jiné plány. 
  39. Pilotovat? řídit? (ani nevím, jak se to správně řekne :)) dron. (Díky, Honzo!) 
  40. Plakat a přestat se za to stydět. 
  41. Stěhovat se a darovat díky tomu spoustu nepotřebných věcí na charitu. 
  42. Potlačit sobectví a lásku k Praze a rozhodnout se, že se přestěhujeme do Brna. 
  43. Nechat si od bráchy namíchat drink a pak ho s ním vypít u probírání života. 
  44. Najít byt, kam se vejdeme my, klavír, dvoje bubny a všechno ostatní. 
  45. Najít školu a školku pro kluky.
  46. Sledovat a nechat se inspirovat, s jakou odvahou, odhodláním a nadšením vykročili do české kapitoly. 
  47. Vytřídit knihovnu a odnést 87 knížek do Knihobotu. 
  48. Chodit do Knihovny Jiřího Mahena. 
  49. Slyšet Benjamína, jak říká R, než jsem ho stihla objednat na logopedii. 
  50. Psát klukům dopisy. 
  51. Pořídit Oliverovi brýle. 
  52. Vrátit se do Ankary. 
  53. A pak zažít tradiční tureckou svatbu u hranic se Sýrií.
  54. Spát sama v hotelu. A pak druhý den už zase ne. 
  55. Nemuset ven, protože je tam ošklivo. 
  56. Koupit si poslední červenou sukni v Reserved a promovat v ní svoji knihu, která má na obálce červenou sukni a nohy jedné z hrdinek. 
  57. Body z Reparády. 
  58. Dostat pozvání na rande. 
  59. Nemuset se v obchodech stresovat házením namarkovaných potravin do tašek, protože existuje Rohlík. 
  60. Bavit se komplimenty rohlíkovských kurýrů. Pomyslná zlatá medaile goes to: "Vy jste moje nejmilejší a nejkrásnější zákaznice. Já jsem byl dneska u samých osmdesátiletých babiček."
  61. Uběhnout 420 kilometrů. 
  62. Zaběhnout 5 kilometrů za 23 minut. 
  63. Dostat medaili za závod na kolečkových bruslích. 
  64. Sedět v kině na DOSPĚLÁCKÉM filmu. 
  65. Jezdit vlakem do Prahy a moct si tím pádem 2,5 a víc hodin skoro nerušeně číst. 
  66. Mít auntie a mámu, díky nim postaráno o kluky a duševní klid. 💛
  67. Jezdit MHD. 
  68. A přečíst také kvůli dvěma výše uvedeným bodům 60 knih.
  69. Muset si zablokovat platební kartu kvůli zneužití a přijít tím o všechna možná předplatné, takže i o výčitky, že to všechno nestíhám číst a poslouchat. 
  70. Poprvý volit v amerických prezidentských volbách. 
  71. Jíst dýňové placky a dalších xyz fantastických jídel od mámy. 
  72. Arašídové máslo od Šufana. 
  73. A přitom držet 57 kilo. (Běhám, jinak nevím jak.) 
  74. Vybalit 14 dní před Vánoce 80 krabic z Malajsie. 
  75. Nemuset chodit do obchodů, protože mám Alza Premium. 
  76. Koupit si domů kilo! máku. 
  77. Tančit pod vedením Anežky v Dance AKA. 
  78. Hrát na piano Linus and Lucy.  
  79. Zazálohovat si počítač.
  80. Zrušit devatenáct let po dokončení studia studentský kontokorent v bance. 
  81. Platit přes QR kódy. 
  82. Nosit menstruační kalhotky.
  83. Nenosit svetr a nechat si ho půjčit. 
  84. Naučit se znovu žít a řídit vpravo. 
  85. Nechat si svoje texty editovat umělou inteligencí. 
  86. Vidět se naživo s lidmi, které jsem neviděla i 15 let. 
  87. Dát si po běhání tak horkou sprchu, až úplně zčervenám, ale je mi konečně teplo jako v Asii.  
  88. Vyrazit s mámou třikrát do divadla. 
  89. Půlrok se kochat nekonečným množstvím kultury, co máme v Česku, často zdarma. 
  90. Projíždět 20+ fotek českých svítání v telefonu a pořád fotit další. 
  91. Jíst ještě teplý Honzovky z Buchty a mít cukr na nose, v klíně, na botách... a v puse. 
  92. Pohoršovat se nad věcmi typu Mr. Beast nebo Skibidi Toilet a zároveň mít dobrý pocit, že jsem rodič, co se snaží rozumět svým dětem. 
  93. Probírat se nápady v počítači a přemýšlet, do jakého dalšího se pustím.
  94. Po pěti letech znovuzažít české Vánoce. Fotit si nazdobené stromky na náměstí, dávat si svařák, mačkat se u toho s desítkami dalších lidí a neustále vystresovaně hledat děti, ale mít z toho vlastně radost. 
  95. Roztřídit do alb všechny letošní fotky a pak si je promítat na Vánoce. 
  96. Vymýšlet, jak se vrátit do Malajsie nebo žít v tropech, a přitom nemít výčitky, že tam ještě nejsem, protože v Brně je to zatím dobrý. 
  97. Projíždět každoroční "Wrapped" od Spotify, kde Cocomelon nahradit Benson Boone
  98. Běžet po půlnoci pro dobrou věc Prahou, protože #adventnibehani.
  99. Usínat s dětma.
  100. A pocitem, že to byl dobrý den, týden, měsíc a rok. 
  1. Pozvolna plánovat ten další. 😉








💜