OKAMŽIK RADOSTI: Sledovat městské děti zahradničit

30.08.24

Stala se mi teď taková hezká věc, a tak sedám, abych vám o ní napsala. Moje děti jsou dnes na prázdninách u babičky a dědy, ve vesnici kousek od Brna, kde jsem vyrostla. 

Když jsem se před chvílí přes WhatsApp ptala mámy, jak se mají, dorazila mi jako odpověď série fotek, ve které kluci okopávají zahradu, vytahují a čistí mrkve, lezou po stromech, češou jablka, shrabují na hromadu vytrhaný plevel. Potěšilo mě to. Nejen proto, že jsem v tom zase -  jako už snad potisící - tyto prázdniny, uviděla kus svého dětství, ale hlavně proto, že se tím plní rovnou několik mých tužeb, které jsem si dala v souvislosti se stěhováním na Moravu. Nejen že kluci tráví čas s babičkou a s dědou, ale zároveň se dozvídají, že manuální práce není jenom nějaká exotická činnost z knih, ale způsob, jakým také můžeme naplňovat svůj život. (A svoje sklepy, lednice, břicha.) A také že když se udělá jednou, neznamená to automaticky, že je hotová – ostatně kluci okopávali a pleli tohle léto už několikrát, a ještě určitě budou.  

Asi by mě nenapadlo o tom psát nebýt toho, že jsem coby suplující učitelka v mezinárodní škole potkala řadu dětí, pro které je něco takového jako manuální práce na zahradě opravdu exotika. Ono když žijete třeba v Šanghaji, Hongkongu nebo v Singapuru, ale koneckonců i v Kuala Lumpur, jídlo si kupujete v supermarketu nebo vám ho vozí kurýři a nemáte prarodiče někde na venkově, není ani moc kde ji vidět nebo dokonce zkusit. Příroda ve smyslu zahrádek nebo zahrad v takových místech buď vůbec není nebo když je, je jí málo a draze se platí, totéž skaut, a tak někteří mí předškoláci a prvňáci opravdu nevěděli (a nedělám si iluze, že všichni čeští to vědí), že mrkev roste v zemi ze semínek, jablka na stromě z květů, že rajčata se musí občas zalít, na hlínu vzít motyka... Nikdy taky nezakusili tu radost z toho, že vidí fyzický výsledek své práce: vytrhli mrkev, kterou umyli a teď ji mohou ochutnat nebo se zakousnout do právě utrženého jablka. 

Nechci říct, že se v dětství nedá obejít bez zahrady nebo že které dítě si nezkusí práci rukama, nebude mít tušení, jak cenná může být mrkev. Spíš že mi to přijde jako hezký díl do mozaiky toho, jak pestrý může být život. Nebo čím si ho můžeme záměrně obohatit, i když mrkev, jablka a další se dají koupit.  


Novější příspěvek
Starší příspěvek
Žádné komentáře