První dva týdny na Moravě

06.07.24
Dneska je to 14 dní, co jsme v Česku. Pořád jsem tak trochu mezi několika světy. Jeden je pořád v Malajsii, protože jak jsme sem přijeli uprostřed léta jako poslední dva roky, mysl těžko pobírá, že se tam nemáme vracet. Druhý svět je obecný český dovolenkový režim kombinovaný s obrovským štěstím, protože jsme obklopení moravskou  pohostinností a starostlivostí rodičů. Do obou ale proniká tíha toho třetího, ve kterém stále hledáme bydlení a řešíme tisíce otázek, které mají daleko k nějaké letní uvolněnosti a pohodě. Přesto tady zažívám kupu hezkých věcí, některé úplně poprvé v životě, a tak jsem si řekla, že stojí za to si je sem schovat. Co hezkého jsem zatím prožila?


  • Každý den jím fantastická domácí jídla, jedno lepší než druhé. (Ale pořád vedou nudle s mákem.) 
  • Trhám si rybíz a zbytky borůvek a malin z keříků přímo do pusy. A meruňky rovnou ze stromu! 

  • Tančila jsem na hodové zábavě. 
  • Svezla se na velkém kolotoči. 
  • Jela jsem kolem pole plného makovic a smála jsem se při pomyšlení, jak by vyděsilo kohokoliv, kdo není z Česka. 
  • Zkusila jsem si hrát na trubku a zjistila jsem, že na rozdíl od svého sedmiletého syna nic neufouknu.
  • Přihlásila jsem Benjamína na dětský příměšťák a byla ta nejpyšnější máma, když jsem ho tam nechávala, jistá si, že to v pohodě zvládne. 
  • Seděla jsem u ohně. 
  • Opékali jsme buřty. 
  • Sešla jsem se s Luckou, se kterou jsme se poznaly v Ankaře a která za měsíc odjíždí na čtyři roky do jihovýchodní Asie. 
  • Seděla jsem u rybníka a dívala jsem se, jak děti rybaří.
  • Chodila jsem v trávě naboso. 
  • Krmili jsme labutě. 
  • Byla jsem běhat a než jsem se rozběhla, měla jsem trochu husinu.



  • Chodím běhat do hájku. 
  • Viděla jsem východ slunce ve 4.50 ráno. 
  • Jeli jsme parníkem po brněnské přehradě na hrad. 
  • Jela jsem modelovým vláčkem. 
  • Jedla jsem zase po roce párek v rohlíku na koupališti.
  • Četla jsem si na koupališti, protože moje děti samy plavou! 
  • Byla chvíle, kdy jsme tam byli skoro sami, protože všichni ostatní utekli před bouřkou. 

  • Sjela jsem na koupališti tobogan. Asi stokrát.
  • Pozorovala lidi na koupališti a cítila jsem se velmi speciálně, že jsem tam skoro jediná nepotetovaná. 
  • Prochodila jsem Park Lužánky. 
  • Kopu s dětmi v zahradě. 
  • Seděla jsem v kombajnu. 
  • Připravila jsem stopovanou s pokladem. 
  • Nastříhala jsem kvítí do vázy. 
  • Hrála jsem badminton. 
  • Koupila jsem vodní pistolky a soutěžili jsme s dětmi, kdo dostříkne dál. 
  • Oliver mě osvěžoval rozprašovačem na kytky. 
  • Řídím v Česku. A strašně se u toho pořád divím, jak je tady na silnicích prázdno, klidno, pořád hlídám v zrcátku motorky a ony tady žádné nejsou...
  • Přihlásila jsem se znovu do Mahenovy knihovny.
  • Půjčila jsem si tam knížky, které jsem si moc chtěla přečíst a nevyšly jako e-knihy. 
  • Koupila jsem si tištěný Respekt. 
  • Potkala jsem spolužáka z vysoké, kterého jsem neviděla od promoce. Poznali jsme se. :)
  • Usínala jsem u otevřeného okna za zvuku diskotéky z koupaliště.
  • A druhý den za zvuku letního deště. 
  • Koukla jsem na knížky do nového knihkupectví Martinus v Brně. Krása! 
  • Ochutnala jsem zmrzku z podniku "Ještě jednu". 
  • Měla jsem pracovní schůzku naživo, ne na Googlu. 
  • Denně vidím naživo rodiče. 
💛


Novější příspěvek
Starší příspěvek
4 komentáře