READ MY NOTES: Do ráje

"Připadalo by mi, že tu po mně něco zůstane –že jsem nechal ve světě stopu." Věděl, jak to myslí, ale zároveň ho mátlo, že si Charles neuvědomuje předpoklady, které to prohlášení zahrnovalo: Copak dítě něco zaručuje? Co kdyby tě tvoje dítě nemělo rádo? Co kdybys byl tomu dítěti lhostejný? Co kdyby z toho dítěte vyrostl hrozný dospělý a ty by ses za spojení mezi vámi styděl? Potom co? Člověk je ten nejhorší možný odkaz, protože člověk je z definice nepředvídatelný.

Ačkoli v poslední době jsem začal pochybovat, jestli je to vážně štěstí, být tak dokonale při smyslech, tak palčivě si uvědomovat, že se odsud už nikdy nikam neposuneš. Už se nestaneš vzdělanějším nebo moudřejším nebo zajímavějším, než jsi právě teď – všechno, co děláš a zažíváš od chvíle, kdy začneš aktivně umírat, je zbytečné, marný pokus změnit konec příběhu. A přece se o to pořád snažíš –číst to, co jsi nepřečetl, a vidět to, co jsi neviděl. Ale nemá to žádný účel, rozumíš? Děláš to čistě ze zvyku, protože tohle lidi prostě dělají.“ Ale musí to být k něčemu? zeptal se váhavě. Vždycky byl nervózní, když měl Petera oslovit přímo, ale nedokázal se zarazit –myslel na svého otce. "Ne, samozřejmě že ne. Ale učili nás, že ano, že zkušenost, učení, je cesta ke spáse; že je to smysl života. Jenže není. Nevědomá osoba umře úplně stejně jako ta vzdělaná. Na konci v tom není žádný rozdíl." "Ale co potěšení?" zeptal se Charles. "To je důvod to dělat." "Jistě, potěšení. Jenže potěšení doopravdy nic nemění."

Amerika je země, která má v srdci hřích. Víte, o čem mluvím. Jednu skupinu lidí vyhnali z jejich země, jinou skupinu lidí ukradli z jejich země. My jsme nahradili vás, a přece jsme vás nikdy nahradit nechtěli –chtěli jsme zůstat tam, kde jsme byli. Žádný z našich předků, z našich praprapraprarodičů, se jednoho dne ráno neprobudil a neřekl si: Co kdybychom obepluli půl světa, přidali se k uchvatitelům území a postavili se proti jiným domorodcům? V žádném případě. Takhle obyčejní lidé, slušní lidé nepřemýšlejí –takhle přemýšlí ďábel. Ale ten hřích, to ďáblovo znamení, nikdy nezmizí, a přestože jsme ho nezpůsobili, všechny nás nakazil.

Kromě tebe ve mně nikdy nic nevyvolalo takový zápal. Díval jsem se na ty muže a ženy a věděl jsem, co chtějí –jejich touha byla větší než logika nebo organizace. Vždycky mi říkali, že bych se měl snažit prožít svůj život šťastně, ale copak ti štěstí může dát takové nadšení, takovou energii, jakou zjevně poskytoval hněv? 

Nejspíš bych tady měl dodat (což Nathaniel dělá vždycky), že pokud už je David přítomen, zachází s miminkem velmi láskyplně. Ale vážně, copak není stejně důležité tam prostě být, neustále? Nejsem si jistý, jestli je dobré chování stejná ctnost jako vytrvalost.

Vždycky jsem žasl nad tím, jak lidé poznali, že je načase odněkud odejít, ať už byl tím místem Phnompenh, Saigon či Vídeň. Co se musí stát, abyste opustili všechno, abyste ztratili naději, že se situace někdy zlepší, abyste vyrazili vstříc životu, jaký si nedokážete ani představit? 

Když jsem ještě chodil na medicínu, jeden můj profesor prohlásil, že existují dva druhy lidí: ti, co pláčou nad světem, a ti, co pláčou nad sebou. A když pláčete pro svou rodinu, řekl, svým způsobem pláčete nad sebou. "Ti, kdo si gratulují k obětem, které přinášejí svým rodinám, ve skutečnosti žádné oběti nepřinášejí," tvrdil, "protože jejich rodina je jen prodloužením jejich já, a tedy projevem ega." Skutečná obětavost, říkal, znamená poskytnout něco ze sebe cizímu člověku, někomu, jehož život by se nikdy nemohl proplést s tím vaším. 

Ta hezká smyšlenka, kterou jsme si namlouvali, když jsme byli mladší, že naši přátelé jsou naše rodina, stejně dobrá jako partneři a děti, se během první pandemie odhalila jako lež: lidé, které nejvíc miluješ, jsou doopravdy ti, s nimiž ses rozhodl žít –přátelé jsou jen nadstavba, luxus, a pokud je musíš odříznout, abys lépe ochránil svou rodinu, pak je odřízneš rychle. Nakonec si musíš vybrat, a nikdy si nevybereš přátele, ne pokud máš partnera nebo dítě. Jdeš dál, zapomeneš na ně a tvůj život není proto o nic chudší. 

Knihu najdete například tady.