OKAMŽIK RADOSTI: Hnusné počasí jako nejlepší naladění na Advent

V Kuala Lumpur máme většinu roku předvídatelné počasí, kdy je ráno a po obědě krásně, ale kolem třetí, čtvrté se zatáhne, přijdou mračna a bouřka. Obvykle prší a bouří silně, ale krátce; do pěti, půl šesté je většinou po všem a kolikrát se znovu objeví i slunce. 

V tyhle dny na konci listopadu a začátkem prosince je to ale jinak. Bouřky přichází dřív, obloha je extra zatažená, tmavofialová až černá, hrom hlasitý, déšť opravdu hodně silný a kolikrát prší až do setmění, které se díky bouři odehraje hrozně rychle. 

Mám z toho pokaždé až iracionální radost, protože tohle počasí je tak podobné tomu "správnému" v Adventu, na které jsem zvyklá. V horkém, slunném odpoledni, které je většinou, nemám na Advent nebo blížící se Vánoce navzdory dekoracím všude kolem ani pomyšlení. Ale bouřka mě motivuje a vánočně nalaďuje. Stačí ještě trochu stáhnout klimatizaci, obléct si něco s dlouhým rukávem a je to teď u nás jako v Evropě: zapalujeme svíčky, vytahujeme s maminkou vál a pečeme linecké, posloucháme Neckáře, vařím svařák - v pražícím slunci na něj nemám chuť, připadá mi do něj nepatřičný, ale za bouřky ano. Děti se dívají na pohádky. Kdyby to dělaly, zatímco venku by svítilo slunce, měla bych z toho výčitky svědomí, teď hlavně kvůli mamince, která je tady na čas, že nám utíká další koupací, potažmo poznávací den. 

Ale takhle si to užíváme. Vykrajujeme, popíjíme, a já cítím takovou hřejivou vděčnost, že už teď, v Adventu, dostávám takové dokonalé dárky. 

💛