OKAMŽIK RADOSTI (ze vzpomínek na Česko): Vlčí máky
Za poslední dva roky, co jsem byla v červnu a na začátku července v Česku, mám telefon plný fotek vlčích máků. Líbily se mi vždycky, ale teď jako by nějak víc. A určitě to není jen tím, že mám v kapse chytrý telefon, a tak si je víc fotím.
Spíš to bude mít souvislost s místem, kde aktuálně žiju.
V Kuala Lumpur je celý rok skoro stejně: stejné roční odbobí, slunce vychází ve stejnou chvíli, zapadá ve stejnou chvíli, stejné jsou stromy, palmy, které až na občasný uschlý list neopadávají, v obchodech je pořád víceméně totéž exotické ovoce.
Člověk tu zkrátka nezažije tolik věcí jako v Česku, které by byly jednou za rok.
Vlčí máky jsou toho podle mě nejlepším příkladem: kvetou krátce, nedají se odnést jinak než na fotce, člověk si je musí užít tady a teď, protože hned tak se nezopakují. Až zase za rok. To znamená, že jich v mém životě bude už jen omezené množství. A tak, když mě obklopují, si je hlídám a věnuju jim přesně tu plnou pozornost, kterou bych měla i lečcemu dalšímu.
Žádné komentáře: