KURÁTORSKÉ KLIKÁNÍ #53: KVĚTEN 2023

Kluci se mě ptali, jak se narodili a já si přitom díky Kristině, kterou jsem měla v Malajsii na návštěvě, vzpomněla na Byl jednou jeden život. Zaujatě jsem se na to dívala v osmi letech i teď ve čtyřiceti. Nádhera! 

Čím jsem starší a déle ve světě, tím víc vidím, kolik je ve všech oborech extrémně talentovaných a šikovných lidí. Jak se prosadit mezi ty nejlepší nebo ty, kteří jsou nejvíc vidět? Myslím, že potřebujete velkou dávku štěstí, což obsahuje být ve správný čas na správném místě a hlavně dobré lidi za sebou. O jednom takovém "neviditelném" člověku, který stojí za úspěchem českého basketbalisty Tomáše Satoranského a dalších, napsal nedávno Finmag. Neznala jsem a hodně mě to překvapilo. 

Většinou sem nedávám politiku, ale udělám výjimku. V tomto podcastu o podivných praktikách holdingu IC Group, který měl údajně zhodnocovat i kapitál sultána z Malajsie, jehož žena je Češka, se dozvíte hodně o zemi, ve které žiju. Je to bohužel ta horší stránka Malajsie. 

Se vším v této debatě o ženách v médiích souhlasím. Zároveň mi ale není jasná jedna věc: pokud jsem jednou ze zpovídaných a v polovině podcastu chci a musím odejít vyzvednout dítě nebo v něm říkám, že večer nechci jít komentovat kauzy do Událostí, komentářů, protože chci být se svým dítětem, co my ženy teda vlastně chceme? Jak by média, svět, rodiny měly fungovat, abychom nemusely pořád dokola debatovat o tom, že by se to mělo změnit?

K tomu přidám jeden hojně diskutovaný a sdílený rozhovor Terezy Matějčkové s profesorkou univerzity v Curychu Margit Osterlohovou. Zjednodušeně řečeno v něm tvrdí, že mnoho studentek, které studují tzv. ženské obory, o kariéru tolik nestojí. Anebo ne tolik, aby si adekvátním způsobem zařídily život. A k tomu moje věčná otázka: Můžeme mít všechno? Pokud ano, rozhodně ne hned a všechno najednou, myslím si teď, v květnu roku 2023 zatímco kurýruju dítě z chřipky. Viz debata v předchozím tipu. :)

Děkuju Terce, která mi tento měsíc rozšířila vařící obzory a náš domácí jídelníček. :)

Po Japonsku mám další velký cestovatelský cíl: Jižní a Latinská Amerika. Dlouho byla na mém seznamu jako první Argentina. Čím víc ale poslouchám Evu Kubátovou, tím víc ji z první pozice vykopává Mexiko. 

Jestli už tady byl, neomlouvám se, jelikož newsletter Matouše Hrdiny je každou sobotu tak dobrý, že si zaslouží pozornost znovu. 

Můj to-read list je dlouhý tak, že ho nepřečtu do konce života, a to ani v případě, že tady na světě budu do stovky. Píšu si na něj každou knížku, co mě zaujme. V květnu jsem na něj přidala spoustu dalších, protože Zazi v metru. 

A poslední dneska selfpromo: dopsala jsem svůj čtenářský deník a přečetla dvě zatím nejlepší knížky tohoto roku: "Vše, co jsme si nikdy neřekli" a "Počkej na moře". 

Děkuju za všechny pozdravy, vzkazy a otázky. Odpovím průběžně nebo tady hromadně. :)