KURÁTORSKÉ KLIKÁNÍ #52: DUBEN 2023

Ničeho se nebojím víc než nemocí. A tak mi udělalo radost oznámení Moderny o tom, že díky pandemii covidu pokročila ve vývoji vakcín tak daleko, že do roku 2030 budeme mít vakcíny proti rakovině a srdečním onemocněním. Podle hlavního odborníka Moderny je to skok vpřed o patnáct let, který zachrání miliony životů. Ano, můžeme se bavit o všemožných aspektech očkování, nežádoucích účincích, životním stylu, stárnutí populace, to všechno beru. Ale stejně mě to potěšilo. Koukněte. (anglicky)

Co říkám na kauzu Alena Mornštajnová a Toy Box ptají se mě teď kamarádky z Čech. V první řadě na to říkám tolik, že označit za plagiát 300 stran románu údajně vycházejícího ze sotva dvoustránkového textu chce hodně velkou představivost. A odvahu. A jinak? Z toho mála, co jsem si k sobě pustila, mě jednoznačně zaujalo tohle. (Možná nechtěná) propagace každopádně na jedničku, věřím, že co do prodejů, trhne kniha letošní rekordy. 

Kolik knih totiž míjím, protože skoro žádnou propagací nemají? Ačkoliv třeba vyhrají Magnesii Literu. A tak děkuji za kamarády, kteří mi říkají o dílech, co nesmím minout, protože člověku život, a za dvě děti, díky kterým mám 50 kilo navíc do letadla. (Takže se snad v létě vejde i něco víc než "Dějiny lidí".) 

Co bude dnes k večeři? U nás v dubnu frčel quiche. (Ono, to be honest, jak říká moje americká sousedka: jak je v tom slanina, skoro to nejde zkazit.) (anglicky)

A protože hladových je hodně a večeří v měsíci taky, mám ještě jeden tip: červená čočka "na kyselo". 

Po letech jsem znovunašla kamarádku, která si nechala zmrazit vajíčka a dnes má z jednoho půlročního chlapečka. Otevřelo se mi téma, o kterém jsem si říkala, že bych mohla něco napsat. Než jsem klikla na web a zjistila, že už to brilantně udělala Pavlína Louženská. 

Šestý odkaz a žádný podcast? Napravíme. Ve Forbesu byl Václav Dejčmar. Jak žít lépe svůj život, jak přemýšlet o AI, proč je někdo bohatý a jiný chudý a kdo za to může. Nesouhlasím se vším, co Václav Dejčmar říká (ono když máte zdraví a bezedné kapsy, rozumuje se to), ale za poslech to každopádně stojí. 

Zbingovat to za večer, nebo si to šetřit aspoň na týden? Vyšla nová, údajně poslední série "Workin' Moms". V rámci hledání balancu a užívání si radosti z těšení jsem si ji rozdělila ASPOŇ do víkendu. Na konci jsem se pak totálně dojala zjištěním, že zemřel Ivan Reitman - už loni! Jestli se kouká tam shora, věřím, že na svoji dceru Catherine, která tuhle krásu vymyslela a sepsala, musí být hrdý. Bylo to fantastický, všech sedm sezon, celých šest let, co jsem šla s tímhle seriálem od doby, kdy se mi narodil Benjamín. Klaním se a díky! 

Je emoční chování vrozené, nebo se dá vybudovat? ptala jsem se v souvislosti s dětmi sama sebe tak často, až to na mě vybaflo na Instagramu. A protože kvalitní účty na sociálních sítích nemají miliony sledujících, stojí za to jim zase a znova pomáhat k dalším followerům. Klik!

Stárnoucí Martin Jaroš se zamyslel nad smyslem života. Tleskám za téma, sebereflexi, styl. Dojemné, obyčejné, a přitom vůbec ne, fascinující urputnost kombinovaná s lehkostí, pro mě čtecí vrchol dubna, ke kterému se ještě několikrát vrátím. 

💙