Kurátorské klikání #49: LEDEN 2023

Tento post píšu ještě v lednu, a tak můžu napsat - dějí se velké věci! Vymýšlíme, co s námi bude, byla jsem dvakrát ve volební komisi, přijela mi nejlepší kamarádka, se kterou jsme oslavily výsledky voleb, Benjamín se naučil bruslit, naběhala jsem spoustu kilometrů, splnila jsem si hezké věci z malajsijského bucket listu - ochutnat čaj v TGW a dát si kávu na terase W Hotelu, odkud je krásný výhled na Petronas Towers. A byly i internetové, podcastové a čtecí chvilky. Tady je výběr těch nej. 

Už pár let mám předsevzetí vyzkoušet aspoň jednou za týden nový recept. V lednu se konečně dostal na řadu tento bleskový čínský recept na mořského vlka na páře. Až na to, že moje zelenina byla nakrájená na podstatně větší kousky (a nevadilo to), jsme měli večeři jako z restaurace. Dobře. Skoro jako. :)

Anna Rathkopf je moje (zatím stále) online kamarádka z New Yorku, co si v prosinci 2016 našla takovou kulatou bulku v prsu. O tom, čím vším si za mořem prošla za 13 měsíců léčby, psala tento blog a společně s manželem, fotografem, ji taky celou dokumentovala. "Dívat se na to celé skrz hledáček byla často psychická záchrana," řekla mi kdysi, když jsem s ní dělala rozhovor. Teď Anně vyšla její fotografická esej na CNN. Gratuluju, Aničko! (anglicky)

V Deníku N jsem narazila moc hezký rozhovor o tom, jak je důležité vést děti ke čtení a jak to dělat, když doma nemáte nemáte nadšeného čtenáře od přírody. Já doma zatím ještě čtenáře nemám, ale docela aktivně se - čtením - snažím, aby z kluků nadšení čtenáři byli. Jedna věc, jak na to jdu, je, že čteme knížky, které si sami vybírají. Takže jsme hluboko do skříně založili Broučky a já předčítám Lego Batmana, Minecraft a další. Utěšilo mě přečíst si, že je to v pořádku, protože díky Legu se třeba jednou dostane i na hodnotnější literaturu. :)

Už dlouho mě žádný youtubový kanál nenadchl tak jako tento. Zachycuje hlavně temné stránky překotného asijského vývoje v posledních letech, ale skvělý je třeba i díl o tom, jak funguje Skandinávie a proč sociální systém v ní fungující není možné jednoduše přenést i do dalších zemí světa. Kuk. (Ale s jedním varováním: jak začnete, je to na dlouho. :)) (anglicky)

Odkud pořád beru tolik tipů? Je to různé, ale v lednu jsem do svých zdrojů přidala i tento skvělý newsletter slovenské novinářky Zuzany Kovačič Hanzelové. S překvapením, jak složité - složitější než v angličtině? - je pro mě číst ve slovenštině. 

Obklopená velkou čínskou komunitou, která už druhý týden slaví nový lunární rok, mě čím dál víc zajímá všechno, co se týká Číny. V dnešním globalizovaném světě mi totiž její jazyk, kultura, jídlo a všechno připadá, jako by mě někdo vystřelil na jinou planetu, kde nerozumím vůbec ničemu. A tak si dávám dohromady střípky, fascinuje mě, jak všechno souvisí se vším, jazyk s náboženstvím, designem i jídlem a dost mi v tom pomáhá i tento český instagramový účet Renaty Mirkové. 

Po návštěvě Singapuru se hodně zabývám otázkou, jestli jde předvídat budoucnost nebo je úspěch - včetně toho ekonomického singapurského - nakonec spíš dílem náhody. Do shlédnutí tohoto dokumentu jsem hlasovala spíš pro to druhé, teď jsem zase nakloněná na tvrzení první. Tak já vám nevím. Co vy? (anglicky)

V polovině ledna jsem potkala v KL grafického designéra, jehož velkým koníčkem je focení architektury (na iPhone!) a následná úprava fotek do podoby, kterého skoro nevypadají reálně. Ale ony reálné jsou a místa na nich jsou všude kolem mě. Šokovalo mě to a slíbila jsem si, že se budu pečlivěji rozhlížet. 

Jak můžete někomu zlepšit den nebo celý život? Hele. 

Čas od času propadám zoufalství, že mám doma a v Kindlu příliš mnoho knih, které jsem ještě nečetla. Což mi ale nebrání prohlížet si nové ediční plány nakladatelství a zapisovat si do wish listu další a další, které si toužím přečíst.