Školní uniformy: Ano, nebo ne?

Je jasně dané, co na sebe, takže ráno v půl sedmé, kdy Benjamín musí vstávat a Oliver ještě spí a nechceme ho budit, neřešíme dramata, jaké tričko, jestli kraťasy nebo dlouhé kalhoty, jaké barvy. Oblékne se během pěti minut a můžeme vyrazit na autobus. Na druhou stranu, vybírání oblečení a jeho slaďování je určitý styl sebevyjádření, který tímto odpadá. U pětiletých, šestiletých dětí, vlastně možná na prvním stupni mě to asi netrápí, u větších dětí bych asi řešila víc, jestli nařízením nosit uniformu o něco nepřicházejí. 

Od první chvíle, co si Benjamín uniformu oblékl, mu bylo jasné, že teď je v módu "jdeme do školy". Stejně tak když skončil, ptal se mě, jestli si může uniformu vysvléknout a být "doma". Takže zase: pomáhá mu to hlídat režim, jasně oddělit čas ve škole a čas mimo ni.  

Pokud se jedná o soukromou školu se školným, asi je to jedno. U státních škol by se mi uniforma líbila, protože stírá rozdíly mezi dětmi, kterým rodiče mohou koupit (skoro) všechno a těmi, kteří mají oblečení třeba z druhé ruky a je to vidět. Jenže stejně jako u prvního bodu, výhoda je i nevýhodou. Třídní rozdíly existovaly a existovat budou. Uniformami je možná vyzmizíkujeme ze školního prostředí, ale ne ze světa. Slyšela jsem názor, že uniformy vedou ke stádovitosti a falešnému pocitu, že jsme všichni stejní. To si nemyslím. Děti přece netráví svůj čas jenom ve škole, ale i v jiných kroužcích nebo skupinách, kde se uniformy nenosí. Souhlasím ale s tím, že jestli máme děti vychovávat do světa, jaký je, k samostatnosti a ke schopnosti čelit výzvám, k tomu, že každý jsme jiný, máme jiné vkusy, talenty, jiné rodiny a jiné možnosti, pak bychom jim to možná mohly ukazovat i ve škole. Je mi ale jasné, že teď ze mě mluví i jistá privilegovanost. Tuším, že v chudých rodinách jsou rodiče i děti za uniformu vděční. Taky bych byla.    

Pokud jsou uniformy hezké, což většinou jsou, když jsem byla v Benjamínově třídě, působila na mě celá tak nějak kompaktně a hezky se na všechny dívalo. Navíc mi přijde, že k jeho aktuální škole se prostě hodí – všechno v ní tak nějak hezky ladí, uniformou s logem se zřejmě pěstuje i pocit sounáležitosti a loajality nebo hrdosti vůči škole. Ovšem takhle to vidím já jako dospělák a po prvních pár dnech. Za pár měsíců nebo za půl roku možná budu říkat něco jiného. Ale taky proto si to sem píšu, abych pak mohla svoje dojmy porovnat a názory korigovat.