Kurátorské klikání #38: Únor

Mám? Nemám? Prakticky všechny linky, které jsem měla uschované na sepsání únorové desítky, přestaly čtyřiadvacátého dávat smysl. Náladu na její sepsání chvíli mám, chvíli zase ne, na druhou stranu, zodpovědnost jedničkářky mě ponouká tuhle rubriku vydat, název blogu zase vyhnout se v ní odkazům na protiatomové kryty a články o tom, co dělat v případě jaderného útoku, ačkoliv právě tyhle jsem posledních pár dní četla s největší pečlivostí.

Padesát tisíc korun za fotku na Instagramu. Kdybych si včera nepřečetla, že jsme vybrali MILIARDU pro Ukrajinu, myslela bych si, že společnost už kompletně zešílela. 

Taky chci mít všechno, taky jsem říkávala, že to určitě jde a dodnes se o to často pokouším, ačkoliv realita mě dennodenně přesvědčuje o opaku. Je úlevné zjistit, že v tom nejsem sama. Navíc když to říkají holky, které ještě nemají děti. 

Žijeme v době, kdy realita nabízí bizarnější příběhy než fantazie novelistů. Seriál o Anně Sorokin jsem sjela, jako bych zapomněla, že mám doma muže, dvě děti a budíka ráno na sedm. 

Začalo pokračování podcastu 13 hříchů rodičovství. Tvrzením, že řada dnešních modelů výchovy dětí čerpá z nacistické propagandy. Bojím se, co bude dál. Ale poslouchat budu.  

Skončilo AJLT aneb pokračování Sexu ve městě. Pro fanoušky i kritiky doporučuju dokument o tom, jak se seriál připravoval a točil. Je to vyčerpávající, poučné, zábavné a je milé vidět, kolik lidí do toho dalo všechno, co měli. 

Deník N vyzpovídal Alici Flemrovou, díky které máme v češtině Elenu Ferrante, Paola Giordana nebo Roberta Saviana. Děkuju za všechny, co jsme po třech letech italštiny stále u minulého času. 

Martin Jaroš do každého Facebooku.

"Za naším nutkáním rychle se probít skrz všechny překážky a náročné úkoly a vyřešit je jednou provždy se obvykle skrývá nevyslovená touha dočkat se dne, kdy se probereme a zjistíme, že jsme konečně bez problémů." Oliver Burkman vyjde česky. Těším se! 

Děkuju za českou solidaritu a moji podporu tady i na sociálních sítích. 

💙