Dopis z Respektu: U nejlepšího obuvníka na světě
Letos v lednu jsem měla smělé přání publikovat aspoň jeden článek v Respektu. Tímto dopisem v aktuálním čísle se mi splnilo dvojnásobně. Děkuju! A děkuju Martině, která mě na něj upozornila s tím, že jí text "způsobil tak nečekanou záplavu emocí, že si regulérně osolila ranní čaj". Ačkoliv Respekt pravidelně odebírám, v jeho čtení jsem asi tak třicet čísel pozadu, takže bez tebe, Martino, bych to zjistila možná v létě příštího roku. :) Ego hýká blahem, no co vám budu ... Mám radost, a tak se o ni (a o dopis) podělím i tady.
Krásný den! Dočítám resty z vašeho blogu a musím se hned pochlubit, že už jsem četla i váš nový článek o jahodách :) A přesně jako zmíněná Martina jsem ve chvíli, kde jsem při zběžném listování Respektem zahlédla vaše jméno, všeho nechala, sedla si a ihned článek přečetla. A moc mě bavil, jako všechno od vás (proto se sem taky tak ráda vracím).
OdpovědětVymazatDěkuju. Gratuluju ke splněnému přání. A těším se na další.
Prima den, Marie