Co je štěstí?

Kdybych někomu měla vysvětlit, co je štěstí, vzala bych ho v tyhle dny na výlet k nám, respektive do své hlavy. V Malajsii jsou snad nejteplejší dny, co jsem tady zatím zažila. Protože bych chtěla (a měla) chodit běhat, už čtrnáct dní si natahuju budíka na sedmou ráno, pro běhání jediný snesitelný čas. 

Co vám budu povídat – ještě jsem nevstala. 

Nemůže za to únava ani lenost, protože na ty už mám páky -  dobrý playlist nebo podcast v telefonu, oblečení a tenisky připravené rovnou u postele. Nemůže za to ani fakt, že nemám sílu otevřít oči. 

Probuzená dávno jsem. Ale místo toho, abych vstala, ležím mezi svými dvěma dětmi, sleduju, jak se do pokoje prodírá světlo skulinkou v záclonách a ozařuje jim odkopané nohy. Dívám se, jak tiše oddechnují, občas se jim zatřepotají řasy, usmívám se nad Oliverem, který spí tak, že klečí a zadek má vystrčený do stropu, a v tu chvíli je to ta nejkrásnější věc na svém světě. Nedávno jsem si říkala, že když už jsem probuzená a nedokážu od nich odejít, budu si chvilku číst. Ale nezvládla jsem to ani to. Dívala jsem se na ně po každém odstavci, představovala jsem si, jak se vzbudí, dáme si snídani, a pak půjdeme na procházku a naše kafe a croissant vypitý a snězený na chodníku, a skoro jsem se třásla, jaké mě zalilo těšení a oblbující láska. 

Co je štěstí? 

V tyto dny prožívám odpověď, která díky brzkému probuzení trvá déle než obvyklé dvě minuty denně. :)

Děkuju!