Meik Wiking v rozhovoru pro Moje psychologie: "Důležitých věcí je na světě dost pro všechny."


O Meiku Wikingovi už jste na mém blogu četli. Meik pochází z Dánska, kde je ředitelem Institutu pro výzkum štěstí. O štěstí už toho vyšlo tolik, že když jsem dostala nabídku udělat s ním rozhovor pro časopis Moje psychologie, trochu jsem se bála, jak to dopadne. Aby to nebylo jenom takové plácání, shrnutí toho, co už jsme všichni někde četli, říkala jsem si. Naštěstí to tak nedopadlo a já si z rozhovoru s Meikem odnesla spoustu hezkých myšlenek.


Asi nejvíc mě oslovila část, ve které Meik mluví o tom, že naše životní nastavení by nemělo být na soutěž, ale na spolupráci. 

Přiznám se, že i já s tím mám někdy problém, když mám pocit, že důležitých věcí na světě není dost pro všechny. Dost peněz. Dost lásky. Dost úspěchů. Dost času - zejména teď v mateřství. Párkrát jsem se přistihla, jaké nehezké "bojovné" myšlenky to přináší, a s nimi ustrašenost a nepřejícnost. Tak třeba když si řeknu: 

"Já teď nemám čas, takže je pravděpodobné, že než ten nápad zrealizuju, někdo mě předběhne nebo mi ho sebere."

"Hm, tahle holka píše super a teď se jí tak daří! To mám zase o něco menší šanci uspět." 

Anebo taky: 

"Pozor, pozor, nemáš teď toho dobrého příliš? Ať to nezakřikneš." 

Rozhovor s Meikem mi připomněl, jak je to krátkozraké a hloupé, protože v zemích, kde žiju, je všeho dost. Nemusím se o to s nikým přetahovat, nemusím se neustále prát, urvat si z posledního možného ...  Ať jde o peníze. O lásku. Anebo o úspěch. Když se zítra objeví nějaká fantastická psavkyně, nemusí to přece znamenat, že z žádného časopisu už mi nikdy nezavolají a že mě přestanete číst. Když si to v hlavě poskládám takhle, dokážu se i jinak chovat, přesně jak o tom mluví Meik: přejícnější, jsem klidnější, jsem empatičtější, svět se jeví jako hezčí. A zdá se mi, že je v tom velká síla. 

Celý rozhovor najdete k přečtení tady.