Co jsem napsala: Osobní text o tom, jak si vybudovat psychickou odolnost

Do časopisů teď píšu minimálně, protože nemám kapacitu. Od počátku tohoto roku by se publikované texty daly spočítat na prstech, jak je ostatně zřejmé z rubriky "Co píšu". Někdy mi to ale nedá, protože vidět své jméno na lesklém papíře je pořád svého druhu závislost, které nedokážu (nechci?) odolat, i když lifestylová média teď vypadají všelijak. A tak kývnu, abych pak v půl desáté zasedla k počítači a ťukala texty.

Někdy mám nečekaný nával energie a inspiraci, ve které mi písmena skoro běží pod rukama. Jindy sedím u poloprázdné stránky půl noci, a než si jdu lehnout, smažu ji, jak se mi to nelíbí. Následující den jsem nevyspalá, nervózní, nadávám si, že to bylo naposled, za těch pár korun jsem mohla radši spát, a úzkostná, protože se bojím, že už jsem to zapomněla, že už to neumím. Takže abych se přesvědčila o opaku, za pár týdnů si toto kolečko dám znovu. A pak to vyjde a někdo mi napíše, že to četl, moje ego vyletí do oblak a zase bych slíbila jakékoliv šéfredaktorce cokoliv.