100 věcí, co mi udělaly radost v roce 2019
Můj oblíbený autor Austin Kleon sepisuje každý rok na jeho konci seznam 100 věcí, které mu zpříjemnily rok. Už kolikrát mě to nadchlo a říkala jsem si, že zkusím udělat něco podobného. I kdyby jenom proto, abych si uměla odpovědět na otázku, jestli si dokážu během jednoho sezení vzpomenout na všechno, co mě bavilo a napsat těch věcí vážně celou stovku. Tak - dokážu. A ráda bych se o ně s vámi podělila. Seznam nemá nějaké specifické pořadí od nejdůležitějšího po to méně podstatné. Psala jsem věci prostě tak, jak mě zrovna napadaly.
- Život v Turecku. Mám tady ráj.
- Knížky, knížky! Přečetla jsem jich 53.
- Koupila jsem si klavír.
- Benjamín.
- Benjamín bez plín.
- Benjamín v kroji.
- Benjamín ve školce.
- A těšení se, až ho tam za chvilku půjdu vyzvednout.
- Benjamínův obrázek na nástěnce ve školce.
- Můj úplně první článek v Respektu.
- Viděla jsem Neapol. (A ne, nemůžu umřít, musím se tam vrátit.)
- Jedla jsem tu nejlepší pizzu v životě.
- Začala jsem hrát tenis.
- Rozhovor s Veronikou Hurdovou alias Krkavčí matkou.
- A s Petrem Ludwigem.
- Třikrát v Česku. Vánoce v Česku!
- Podcasty.
- Minibarista kurz a moje první srdíčko v cappuccinu.
- Pořád jsem vdaná. :)
- Můj MacBook Pro.
- Sušené meruňky.
- Zeleninové trhy u nás v ulici.
- Dopisy, co jste mi napsali. Děkuju!
- Pozorovat život v Ankaře z 21. patra. Bojím, ale je to krásný!
- Vyházela jsem všechny liché ponožky a rukavice - celé rodině.
- Poprvé jsem si nechala udělat daně a nepatlala se s tím sama.
- Poprvé u terapeutky.
- Termofor. Forever.
- Konečně rovnátka!
- Zvuk pračky, sušičky a myčky nádobí, který mi dodává pocit, že pracuju, i když už skoro spím.
- Turecké preclíky simit a jak je celá rodina ujídáme hned po zaplacení.
- Nalezený notebook. A kufr. A v něm plesové šaty.
- Že už mi zase roste břicho a někdo se v něm hýbe.
- Netflix.
- Že je maminka zdravá. (Klep, klep, klep!!!)
- Čtení v okně.
- Když mluvím turecky.
- Zásilky z Česka. Marmeláda!!!
- Usnout uprostřed dne.
- Prasátko Peppa. Hahahaha!!!
- Knihkupectví Massolit v Krakowě.
- Učila jsem se plavat.
- Pribináček, když po třech měsících přijedu zpátky do Česka.
- Usnout v 9 večer s Benjamínem. (A probudit se až ráno.)
- Nákupy doručené až ke dveřím.
- Fresh džuš z granátového jablka u nás v ulici.
- Pořád píšu blog a pořád mě to baví.
- Pozorovat lidi.
- Skoro vařící sprcha, když je mi hrozná zima.
- Vytrhávat si z časopisů články, které si přečtu někdy později. (A pak je objevit třeba za měsíc nebo víc.)
- Dlouhé léto v Ankaře.
- Výlet do Antalye.
- DVTV, speciálně v noci pod peřinou.
- Spotify.
- Opravna mobilů na Kizilay, co mění rozbité sklo u iPhonu za 200 Kč. (Byla jsem tam třikrát.)
- Články Ivy Roze.
- Momenty, kdy cítím porozumění.
- Repráček do kuchyně.
- Fregula od Bjukitchen.
- Domácí nástěnka.
- Plány a jejich odškrtávání.
- Výlety vlakem do Prahy a spišský párek v jídelním voze.
- Seriál Most.
- Praha.
- Registrace do knihoven v Praze a v Brně, i když tam nemůžu pravidelně chodit.
- Turecký hammam.
- Kolečkové brusle.
- Snění o tom, jak dokončím ještě tohle a tamto a pak už budu vždycky perfektně zorganizovaná.
- Luhačovice s maminkou.
- Eggo Truck na Zelňáku.
- Vaření s vínem.
- Čtení na balkóně.
- Paní Sevgi.
- Maminka v Ankaře.
- Hotelové snídaně.
- Zero inbox.
- Těch několik málo vstávání hodně brzo ráno.
- Nová mantra pro život: "The goal is to die young as late as possible."
- Výpisky z knížek.
- Že už není roaming v zemích EU.
- Nechat si spravit boty, takže je zase můžu nosit.
- Darovat boty, které mi vždycky byly a pořád jsou malé a koupit si správnou velikost.
- Kvasnicová polévka.
- Objevit nějaké nové krásné a skoro tajné místo jako Skautský institut v Praze.
- Nechat si profesionálně vyfoukat vlasy a pak si je týden nemýt.
- Kaštany.
- Desítky fotek západů slunce v mobilu.
- Když na něco nebo někoho musím čekat a můžu si zatím číst.
- Jít po ulici bez kočárku.
- Kavárna Arabica u nás v ulici.
- Sdílená káva s maminkou, i když si můžeme uvařit nebo koupit dvě.
- Že tento blog čte každý měsíc skoro 40 tisíc lidí. Pořád tomu nemůžu uvěřit!
- Pohledy do schránky.
- Kindle.
- Setkání na letišti. A vůbec letiště.
- Online kurz historie Yuvala Noaha Harariho.
- Vláknina v tabletkách.
- Plánování.
- Brácha. 💙
- Očekávání.
P.S. 50 týdnů do Vánoc. :)
To je super a milý a inspirativní.
OdpovědětVymazatA dík.
Děkuju! :)
VymazatPisi tu jen na telefonu, Tak to takhle zkratim: pokora a radost patri k sobe. Krasne!
OdpovědětVymazatSalut :-)) Dagmar
Dagmar, děkuju! Salut! :)
VymazatOčekávání bych já dala na první místo :-)
OdpovědětVymazatAle jinak super, já osobně bych si asi, určitě, za celý rok nevzpomněla na 100 radostí :-o
Ale každý den si minimálně jednu snažím prožít a uvědomovat si jí!
Opožděně velikánská gratulace k očekávání !
A přeji co nejpohodovější průběh těhotenství !
Sleduji Vás na blogu , Vaše postřehy ze služebních pobytů, čtu podobné, někdy i stejné knihy a miluji podcasty, jen ty v angličtině nedávám ;-)
Děkuji za inspiraci a nové postřehy :-)
To je krásný, moc a moc děkuju! ... To očekávání je na posledním spíš z toho důvodu, že je to asi nejvíc aktuální. Ale jak píšu v článku, nemá to žádnou hierarchii, prostě jsem psala, co mě napadlo. :) DĚKUJU!
VymazatTo je krásný koncept, ráda bych si někdy taky něco takového přečetla o sobě, ale jsem moc pohodlná (líná) na to to sepsat.. :D :(
OdpovědětVymazatJednou jsem ale takhle dělala takový DIY dárek - ilustrovanou miniknížečku "100 reasons why i love you" - ze začátku jsem měla strach jestli to skutečně vymyslím a nakonec byl vlastně problém přestat psát další a další důvody :)
To je boží nápad třeba k Valentýnu. :) Děkuju! Možná to zrealizuju! Ukládám si to tady na plochu a budu doufat, že to stihnu. :))
Vymazat