#tipnaknihu: Co udělá radost dětem a bude to bavit i vás

Fascinuje mě, kolik teď vychází naprosto nádherných a mimořádně nápaditých dětských knížek! A co je na nich vůbec nejlepší, že když si dobře vyberete, zabaví na docela dlouhou dobu i nás dospělé. Protože tipy na knihy se nejčastěji objevují ve zmínkách o tom, čeho by tady na blogu mělo přibývat trochu víc, dnes tedy o knihách, které mě potkaly v poslední době a s radostí je doporučuju dál. Třeba jako dárek pod stromeček pro děti vaše nebo pro děti kamarádů. Protože i když všichni máme všeho dost, knižní Ježíšek má trochu speciální pozici. 

Nakladatelství POP - PAP,  Marcela Konárková: Byl jednou jeden domeček a všechny další knihy 
Tento tip je schválně nejvýš, protože knížky z nakladatelství Marcely Konárkové jsou něco mimořádného. Pokud chcete nadělovat dětem svým nebo jiným to nejlepší a nejoriginálnější, co se dá na trhu najít, tohle nezklame. Ano, zaplatíte. Ale ne víc, než stojí dětské knížky na západ od našich hranic, a to nezmiňuju takto precizní díla pro fajnšmekry a příznivce poctivé ruční práce. Všechny knížky jsou mimořádné tím, že jsou interaktivní. Jinými slovy, u čtení to nekončí, ale začíná. Například českou lidovou říkanku "Domeček" vytvořila Marcela Konárková technikou vyřezávaných ilustrací z barevného a recyklovaného papíru. Součástí knížky jsou šablonky, díky kterým mohou děti obkreslovat, prosvětlovat a tím vytvářet nové příběhy, nebo je prostě - to u menších čtenářů - zkoumat dotykem. Je to dokonalé! To jako fakt! A ještě jedno obrovitánské plus: tato knížka a pár dalších z nakladatelství jsou k dispozici i v angličtině. Koukněte sem




Libor Drobný: Velká kniha pro malé vypravěče - Praha a knížky od Presco Group značky Ella & Max
Tohle bych málem prošvihla nebýt jedno srpnové odpoledne v New Yorku u kamarádky Báry, kde si Benjamín tak nadšeně listoval Prahou, až nám ji Bára věnovala. Děkujeme! A já knížku od té doby doporučuju, kde můžu. Ilustrace Libora Drobného i celá koncepce knížky jsou na první pohled pro dospěláka asi zvláštní, protože "je tam toho prostě hodně" - barev, postav, dění, a přitom naprosté minimum textu vlastně jen na začátku knihy. Každopádně pro malé děti (myslím, že věk kolem dvou nebo tří let je ideální) a vlastně i pro nás velké je to podle mě fantastické a nesmírně zábavné, protože ačkoliv má knížka pár stránek, dají se tam hledat a nacházet pořád nové věci, učit se nová slovíčka, popisovat, vytvářet další a další příběhy, prostě u jedné stránky vydržíte klidně deset minut - třeba než objevíte zmrzlináře ve Stromovce. Nebo paní, která uklouzla po odhozené banánové slupce. Mimochodem, v edici pro malé vypravěče vyšla spousta dalších zajímavých titulů - Zvířata, Letiště, Auta, Hasiče ... a další. My máme doma už tři a Bena baví všechny. Knížka není ve formátu, který dáte do každé kabelky, ale když ji vezmete s sebou - třeba do restaurace nebo do letadla, zábava vydrží opravdu hodně hodně dlouho. Nenudíme se díky ní nikdo.

René Nekuda: Příběhostroj
Pokud jste aspoň trochu kreativně naladění, tohle se vám bude líbit, ať je vám šest nebo padesát. René Nekuda dělá společně s Michelle Losekoot nejlepší kurzy tvůrčího psaní a nádherné knížky k tomu. Osobně mu hrozně moc fandím a vždycky fandit budu. A tak nesmí chybět ani v těchto tipech, ačkoliv jeho Příběhostroj není tak úplně knížka jako spíš pracovní sešit plný úkolů, podnětných otázek, výzev a překvapení. Mě na něm baví, že tým ilustrátorek a grafiků, které si René vybral ke spolupráci, má cit pro dětskou duši a zároveň není přehnaně naivní jako týmy z jiných časopisů pro děti. Ideálně je sešit pro děti od šesti let, takže u nás ještě úplně nefrčí, ale koupila jsem ho do zásoby a taky tak trochu pro sebe, než ho za tři roky vydám Benjamínovi. Prostě jsem ho v knihkupectví nechtěla nechat, bála jsem se, že tam příliš brzo nebude. Tím spíš, když knížka se teď na začátku listopadu probojovala v anketě Kniha roku do TOP 3 výběru v sekci "Literatura pro děti". Ukázky z ní najdete třeba tady.


Dr. Seuss: Jak Grinch ukradl Vánoce, Kocour v klobouku 
Neznám americkou rodinu, ve které by neměli aspoň jednu knížku Dr. Seusse. Za mořem je to těžká klasika! A tak jsem měla ohromnou radost, když jsem jednu z jeho knih objevila loni i v češtině a navíc v super nápaditém překladu. Muselo to dát strašné práce! Ani se nedivím, že rok poté je na českém trhu pouze o jednu navíc - Kocour v klobouku. Moc si přeju, aby přibyly i další, protože stojí za pozornost. Jejich autor, Theodor Seuss Geisel, je navíc velmi zajímavá postava, které bych někdy ráda věnovala samostatný článek. Nikdy mi třeba nešlo do hlavy, jak jeden z nejúspěšnějších spisovatelů a kreslířů pro děti mohl publikovat přes 60 knížek a přitom sám žádné nemít. Kdykoliv se ho na to novináři ptali, odpovídal jim něco ve smyslu: "Vy děti máte a já vám je bavím." Na druhou stranu, jeho knížky jsou mimořádně vtipné a jednoduché, hlavně co se použitého jazyka týká. Třeba právě Kocour v klobouku vznikl na základě celospolečenské debaty, proč děti v USA málo čtou. Zjistilo se, že tehdy dostupné knížky jsou pro spoustu dětí prostě příliš složité, děti se s nimi trápí, louskají je dlouho a nedočítají je. Zkrátka stávají se dětmi, co nečtou. Naštěstí přišel Kocour v klobouku, který děti ohromně motivoval: obsahoval slova, která znaly nebo se lehce doučily a tatáž se pak opakovala na dalších stránkách, rýmoval se, takže se snadno četly větším i menším a slovní kombinace byly tak nápadité, že bavily i dospělé. Klobouk dolů před Alenou Schnelling, která se pustila do českých překladů a taky před Dobrovským, který se pustil do vydání díla, které v Česku nemá tradici a bohužel na můj vkus má zatím jen velmi malý ohlas. Budu doufat, že třeba tímto tipem to malinko změním, protože knížky Dr. Seusse si to určitě zaslouží.

Denisa Šedivá: ABCZ aneb H jako Havel
Tohle je jediný kousek, který zatím nemám v ruce, protože když jsem byla naposled v Česku, byl všude vyprodaný. Knihu jsem měla vyhlédnutou hlavně z toho důvodu, že její autorkou je Denisa Šedivá, manželka českého diplomata, která strávila mnoho let v zahraničí, kde žila a vychovávala děti. Tedy má podobný příběh jako je ten můj. Stýskalo se jí po Česku a přemýšlela, jak naučit své i jiné děti něco o domově, který vidí a navštěvují tak málo. A tak vznikl tento obrázek rodné země, kterou představuje pomocí jednotlivých písmenek abecedy a s nimi spojených interaktivních úkolů. Co je na i na této knížce úplně nejhezčí, že nemá věkové omezení. Ocení ji děti, dospělí, Češi, kteří jsou dlouho pryč z rodné země a chtějí se dovzdělat, zavzpomínat si, cizinci, kteří se snaží uchopit a pochopit českou identitu. Zkrátka každý by ji měl mít v knihovně a každý si v ní něco najde. Vlastně asi jediné, co mě na ní trochu mrzí, že se neprodává v klasických knihkupectvích, protože takové knihy si představuju, že by měly ležet všude, aby je vidělo a přečetlo si je co nejvíc lidí. A taky trochu to, že jsem s takovým nápadem nepřišla sama. Třeba příště. :)