Co si vozíš z Česka?

16.07.19
Minulý týden jsem tu otázku dostala hned několikrát. Přičítám to tomu, že spousta z nás jsme teď rozcestovalí po celém světě a čím dál víc lidí navštěvuje v zahraničí známé, kterým by rádi něco přivezli. Anebo, jako já, se do Česka vrátili zase po nějaké době a přemýšlí, co z toho všeho, co se jim doma líbí, se vyplatí nacpat do kufru s sebou. Co tam tedy víceméně pravidelně skládám já?
(Je to trochu jiné než v USA, protože kartáčky Curaprox a mák jsou v Turecku bez problému k sehnání. :) 

Oleje od Saloos
Často zkouším novou kosmetiku a hledám tu nejlepší péči z pohledu cena versus výkon. Můj cíl je mít v koupelně jeden dva přípravky, na které se můžu spolehnout, a které přitom budou přírodní a nebudou stát majlant. Což většina přírodní kosmetiky bohužel stojí. Jednou mi ale Martina Pavlová doporučila rostlinné a bio oleje Saloos a s těmi se moje předsevzetí dá splnit. Saloos má bezvadné věci. Patlám na sebe jeden olej za druhým a všechny jsou skvělé. Bio arganový a rakytníkový si vozím v několika lahvičkách a do jejich hydrofilních odličovacích olejů jsem zamilovaná jako jsem do žádné kosmetiky nikdy nebyla. 


Lázeňské oplatky (a Piškoty a KitKat)
Chutnají Slovákům, chutnají Američanům, chutnají Turkům, Australanům. Křupavé oplatky mají úspěch v každé zemi, kam je vezu. A za ty roky, co jsem pryč z Česka, už jsem převezla hodně krabic. Dávám je zásadně do příručního zavazadla společně s Piškoty. Většinou přežijí, a když na omak cítím, že některá krabice cestu nezvládla, vlastně mám taky radost, protože ji můžu otevřít a sníst já. KitKaty vozím B., protože v Evropě mají mnohem lepší a výraznější chuť než v USA a v Turecku nejsou "čtyři prsty" k sehnání tak často jako v Česku. 

Pohanku a jáhly
V Turecku je asi tisíc pět druhů bulguru, ale třeba pohanku nebo jáhly aby člověk pohledal. Musím říct, že stejnou zkušenost mám i z Itálie, kde jsem je taky neviděla v žádném obchodě. V Turecku jsem zatím krátce, takže možná existují místa, kde je mají, ale já o nich vážně nevím. Běžné supermarkety a bohužel ani trhy v mém okolí je nevedou. Kdykoliv se na ně ptám, zavedou mě prodavači tak maximálně ke quinoe. Takže je vozím z Čech a dělám z nich kaše. Přidám sušené nebo čerstvé ovoce, ořechy, med, máslo a výborné to je! 

Slivovici a rum
Domácí slivovici vozím pro nás i jako dárek. Je to nejlepší lék na žaludeční problémy, skoro vždycky beru aspoň trochu taky do lékárničky na cesty. V Americe i v Turecku je domácí výroba alkoholu vždycky zajímavý námět ke konverzaci, no a vypití té konverzaci pak jen dodá šťávu. Rum bohužel pravidelně zapomínám. V létě je skvělý do melounu nebo do dortů s piškoty a ovocem, v zimě do cukroví – to se ho pak marně pokouším nahradit Captainem Morganem. No ale rum to není.

Knížky a časopisy 
Na ty od jisté doby uplatňuju nemilosrdnou politiku "kupuju jen ty, ke kterým se rozhodně budu vracet". Všechny ostatní čtu jako jako e-knihy, které kupuju buď přes Alzu nebo Kosmas.cz. Totéž platí i pro časopisy. Nostalgicky si v tištěném vydání koupím Respekt, Reportér nebo některý z lifestylů, pro které jsem psávala, všechno ostatní čtu přes aplikace v mobilu. Výjimku mají Page Magazín (prodává Neoluxor), lifestylový What a Lógr, které zatím v digitální podobě nejsou. 



A teď budu zvědavá zase já: co a do jaké země si z Čech vozíte vy? 

Novější příspěvek
Starší příspěvek
2 komentáře