Moje kniha v Sama doma
Pokaždé, když mě někdo požádá, ať mu podepíšu svoji knihu, nemůžu uvěřit, že si ji doopravdy koupil a že ho zajímají moje myšlenky a postřehy. Posledních pár dnů jsem kvůli knize dost ve smyku, ale snad pořád pokorná a opakující, že kdybyste u nás doma zazvonili o půlnoci, budu připravená s propiskou.
Takže když mi před pár dny zavolala Stanislava Lekešová z Českého rozhlasu kvůli natáčení pořadu Host do domu a pak se ozvala z České televize dramaturgyně Míša Losová, jestli bych – zase jiný den – nepřišla popovídat o knize a amerických Vánocích do Sama doma, kývla jsem okamžitě. I když to znamenalo vstávat ve 4.30 ráno, dojet autobusem do Brna, vlakem do Prahy, natočit pár minut rozhovoru, otočit se a vrátit se v osm večer na Moravu. Jela jsem vynervovaná, protože přes veškerou snahu si v polovině noci vyčistit zuby, plácnout na sebe v polotmě trochu make-upu a vyplížit se z místnosti způsobem, který každý rodič zná, se mi to nepodařilo. Kliku ložnice jsem pustila z ruky asi příliš rychle, můj syn se vzbudil a ... A odjíždí se od plačícího dítěte? Já jsem takovou situaci zažila poprvé, takže jsem odjela až když už zase spal a tudíž s velkým zpožděním. Každopádně, byla jsem dojatá a vděčná, že o mě někdo stojí.
No a tak jsem byla jeden den v Českém rozhlase (pořad Host do domu můžete poslouchat ve středu 12.12. zde) a včera v České televizi.
Pořad Sama doma pro mě byl speciální zážitek ještě z jednoho důvodu. Když jsem začala psát tento blog, hodně jsem přemýšlela, jestli ho bude vůbec někdo číst a jestli bude aspoň někoho bavit. A pak mi napsala Klára, že je z Česka, ale žije v USA kousek ode mě, čte mě, že ji bavím, pomáhám přemýšlet o americké kultuře jinak, dodávám odvahu. Byl to tak krásný mail, že mi najednou nevadilo psát třeba jen pro jednoho člověka. S Klárou jsem se sešla a bylo to jedno z těch setkání, o kterých tušíte, že nebylo poslední a že pro to, aby nebylo, uděláte hodně. A tak jsme s Klárou pily kafe nikoliv jednou, ale mnohokrát, pak skoro zároveň těhotněly, kojily, radovaly se z Ameriky a druhým dechem se kvůli ní zlobily, štkaly jsme steskem po Česku a řešily, kde jsme doma, slavily narozeniny, vyměňovaly si tipy kam jít, co vařit a co číst a dojemně se loučily, když jsem letos v září odjížděla do Ankary. A teď jsme se sešly před Vánocemi v Česku, v České televizi! Já jsem mluvila o své knize, ona u stolu se svými fantastickými scones o tom, jakým americkým jídlem zpestřit vánoční stůl.
No, život je někdy tak krásně dojemný!
Záznam včerejšího Sama doma si můžete pustit zde.
Jani, jak už jsem se přesvědčila na autogramiádě, máte moc příjemné vystupování -
OdpovědětVymazatzáznam jsem zhltla jedním dechem! Jinak mě pobavilo jak jste s Klárou barevně sladěné :)
Kim, děkuju moc! :) Ano, produkci to taky pobavilo. Já jsem si vezla do ČT spoustu oblečení a čekala, co vyberou a pak ejhle, Klára byla podobně laděná a měly jsme stát vedle sebe, takže to bylo jasné. :))) Děkuju a zdravím už z Ankary! :)
VymazatRozhovor s Vámi je velice zajímavý, hezký a děkuji za něj! Žila jsem chvíli v Chicagu a spoustu Vašich pocitů s postřehů sdílím. Máte můj obdiv, děkuji i za Vás kultivovaný projev a nádherný hlas! Běžím do knihkupectví :-)
OdpovědětVymazatMoc a moc děkuji a doufám, že se kniha bude líbit. :)
Vymazat