5 knih, které mi změnily život

5 knih, které mi změnily život

Už několikrát jsem dostala otázku, jaká je moje nejoblíbenější knížka. Když pominu tu svoji :), vždycky mám velký problém odpovědět. Neumím totiž vybrat jedno jediné dílo. Na světě je jich tolik, které mě ovlivnily, a na každé knížce mě baví něco jiného. Když řeknu jednu, je mi líto, že jsem zapomněla na ty ostatní ...

Na druhu stranu, existuje pár knížek, které mě v životě zasáhly víc než jiné a které čtu pořád dokola - a četla jsem je i letos. Neříkám, že jsou to nejlepší knihy na světě. Naopak, znám lidi, kterým jsem o nich povídala a je neoslovily. Podle mě je to tím, že co člověka zasáhne, nemusí být objektivně nejlepší, ale prostě jsem s tím nejvíc souzněla. Četla jsem je v ten správný čas a v tom správném rozpoložení. Tady je pět knížek, které podle mě patří mezi naprosté podklady. Nenutím vám je, ale kdybyste si je chtěli přečíst, třeba se s nimi taky potkáte. 

Děti z Bullerbynu

Dodnes si pamatuju, jak jsem si ji na první stránce v pravém rohu opatrně podepisovala, abych se nespletla, nemusela škrtat a tím ji neznehodnotila. V dětství jsem ji přečetla snad i pozpátku. Teď se k ní znovu vracím, když ji čtu Benjamínovi a zase jsem pohnutá: jak je zábavná, vtipná, poetická a nádherně ilustrovaná Helenou Zmatlíkovou. Zvláštní je, že ani teď, ve skoro šestatřiceti letech, pořádně nedokážu pojmenovat, proč ji vlastně tolik miluju, když je vlastně tak trochu o ničem – šest dětí žije ve třech statcích na švédském venkově a zažívají různá dobrodružství. Nejspíš mě tenkrát i teď odzbrojuje svou úplnou obyčejností, která z ní dělá takový klenot.  

Projekt štěstí

Projekt štěstí je životní láska a Gretchen Rubin za ni budu do smrti milovat. Dost výrazně totiž ovlivnila to, o čem přemýšlím, co si v hlavě pěstuju za témata a jak obyčejně, přitom zajímavě bych chtěla psát. Gretchen Rubin podle mě v knize naprosto dokonale uchopila téma osobního štěstí a toho, jak ho dosáhnout. Zkombinovala moudrost našich předků s vlastní zkušeností a vše popsala s takovou lehkostí a samozřejmostí, že když to čtu, mám pocit, že mi svá zjištění vypráví v kavárně. Některá působí až banální obyčejně, ale vždycky mě zarazí, že jsem na ně zase zapomněla, přitom tu knížku čtu znovu a znovu vlastně každý rok.   

O psaní

Nesnáším horory, v televizi ani v románech. Když náhodou natrefím na horovou scénu, házím přes sebe deku a ptám se B.: "Už to tam není?" Takže Kingovy knihy nejsou můj šálek čaje. Až na jednu. O psaní je bible všech, kteří kdy chtěli nebo chtějí tvořit jakýkoliv text. Žádnou lepší knížku neseženete. Je málo pasáží, které v "O psan" nemám založené nebo podtržené. A u této mám záložky i několik barev zvýrazňovačů: 

Hned teď si v duchu svatosvatě slibte, že nikdy nepoužijete "implementovat", když máte na mysli "zavést", a nikdy neřeknete John se zastavil a šel vyloučit z těla exkrementy, když máte na mysli John zastavil a šel se vysrat. Pokud máte pocit, že "vysrat" by vaše čtenáře mohlo urazit nebo pobouřit, klidně řekněte John zastavil a odskočil si na velkou. Nechci, abyste mluvili sprostě, jen abyste mluvili jasně a na rovinu. Pamatujte si, že základní pravidlo slovní zásoby zní: použij to, co tě napadne jako první, pokud to zní trefně a zajímavě. 

Je to celý kurz tvůrčího psaní v jednom odstavci. 

Geniální přítelkyně 1- 4

Tyto knihy si buď zamilujete, nebo je zaklapnete po prvních pár stránkách a už se k nim s velkou pravděpodobností nevrátíte. Já patřím do první skupiny. Za třicet let, co čtu, jsem neměla v ruce větší literární skvost. Dokonce se bojím, že už jsem přečetla to nejlepší, co kdy bylo napsáno, a že už nic lepšího, co by mnou tak mohutně pohnulo, nikdy nenajdu. Ze čtyř knih mám třicet stran výpisků, a to už jsem je výrazně protřídila. Někdy, když si je čtu, se až lekám vlastní podobnosti s Elenou. V těchto čtyřech knihách je historie, komplikovanost Itálie a ženského přátelství, život, emoce a duše obnažená tak, jak ji nejsme zvyklí odhalovat ani sami před sebou. 

Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva

Podle názvu to vypadá jako školní nuda - převyprávěné dějiny lidstva. Jenže na této knize není nudný jediný řádek. Kdybych si v ní měla podtrhat všechno, co mě zaujalo, moc nezvýrazněných míst by v ní nezůstalo. Harari intelektuálně provokuje každou buňku mého těla, když staví na hlavu všechno, co jsem se učila ve škole, protože to byl zkrátka výklad, na kterém panovala jakási obecná shoda. Ale když je všechno jinak? Co když zemědělská revoluce nepřinesla lidstvu dobro a rozmach, ale naopak těžkou fyzickou práci, nemoci a bídu? Co když my jsme si neochočili pšenici, ale přesnice nás? Proč jsou a nejspíš vždycky budou války? Proč nemůže existovat rovnost a svoboda pro všechny? ... Proč, proč ... Otázky, fůra otázek. A Harariho odpovědi poskládané do souvislostí, nad kterou se nedá nežasnout. A nedá se nečíst dál, nebýt vzhůru do pěti do rána a zaklapnout tu knížku dřív, než dočtete. A pak budete chtít začít znovu.

A které knihy změnily život vám? Ráda se nechám inspirovat, co číst příští rok! 

A tady je zaznamenané moje letošní čtení, pro ty z vás, kteří naopak chcete víc tipů ode mě. :)