Kulturní rozdíly: Hamburger pro batole

Kulturní rozdíly: Hamburger pro batole

Minulý týden v pátek dostal B. v práci nečekané volno, a tak jsme během hodinky zabalili dvě tašky a vyjeli na víkendovou návštěvu Virginia Beach a okolí. Nadchli jsme se pro náš bleskový plán neskutečně. Jenže, co takhle narychlo s jídlem pro Benjamína?  

Dokud jsem kojila, bylo to jednoduché, protože aspoň něco jsem nosila pořád s sebou. Případně jsem měla v záloze nějaké domácí jídlo nebo zdravé sušenky, aby nemusel být odkázaný pouze na benzínky, minisámošky 7Eleven a restaurace. Tentokrát jsme se ale spakovali tak rychle, že nám nic moc jiného nezbylo. Všichni jsme tak měli možnost poznat jinou stránku amerického stravování, než se kterou se setkáváme v v naší sociální bublině v hlavním městě. Upřímně přiznávám, že mě to vyděsilo a také dost rozčílilo. 

Nejsem, co se jídla týká, nijak fanatická ani tak naivní, abych si myslela, že moje dítě se odmalička bude držet dál od chipsů, barevných cukrovinek, hranolek a jiných potravinových zrůdností. Co mě ale upřímně děsí je, že když ve Spojených státech vyjedete dál od většího města a nemáte možnosti si vařit, neexistuje k těmto věcem v podstatě žádná alternativa.

Ano, americké restaurace od Aljašky po Key West jsou k dětem mimořádně vstřícné. Děti jsou všude vítané, a ještě se mi nestalo, že bych se ocitla v podniku, kde by neměli vysokou židličku nebo přebalovací pult na toaletě. Ve spoustě restaurací navíc dítě dostane malé omalovánky nebo pracovní listy s různými křížovkami a úkoly, pastelky, někde mají i stolní hry. Na druhou stranu, bez ohledu na to, v jakém typu restaurace jsem se ocitli – mexické, italské, kubánské, řetězci nebo rodinné, levnější či dražší, dětské menu nabízelo všude v podstatě totéž: hamburgery, smažené kuřecí kousky, párek v rohlíku, těstoviny se sýrem a pizzu. 

Abyste si lépe dokázali představit, o čem mluvím, tady je konkrétní ukázka jídelníčku. Je u něj uvedeno, že je vhodný pro děti mladší deseti let. Takže: 

Chicken Tenders (smažené kuřecí kousky)  - 380 kalorií

Pasta (těstoviny) – s rajčatovou omáčkou (580 kalorií) nebo s máslovou omáčkou (570 kalorií)

Grilled cheese (sýrový sendvič) – 420 kalorií

Jumbo Hot Dog (velký párek v rohlíku) – 700 – 740 kalorií

Macaroni and Cheese (těstoviny se sýrem) – 530 kalorií

Junior Sliced Sirloin (krájený steak) – 110 kalorií

Jako předkrm se zdarma servíroval bezedný popcorn. (Bezedný znamená, že ho můžete sníst, kolik chcete a obsluha vám ho neustále doplňuje.) 

Jako přílohy pak nabízeli:

French Fries (hranolky) – 330 kalorií

Rice (rýže) - 160 kalorií

Maine Russet Mashed Potatoes (bramborová kaše) - 130 kalorií

Tento jídelníček jsem vybrala záměrně, protože na menu bylo i ovoce a zelenina. To mě příjemně překvapilo, jelikož z osmi restaurací byla tato jediná, kde se něco takového vyskytovalo. Tady konkrétně nabízeli: 

Natural Applesauce (dušená jablka) – 50 kalorií

In – Season Vegetable (sezónní zelenina) – 50 – 130 kalorií

Po pravdě řečeno vůbec nechápu, proč v amerických restauracích s dětmi jednají jako by neměly vyvinuté chuťové buňky. Proč jsou dětské jídelníčky všude prakticky úplně stejné a neodrážejí to, co je na Americe vůbec nejlepší – tedy tu úžasnou etnickou pestrost? Je to proto, že hamburger, hranolky, kuřecí křídla a těstoviny jsou nejjednodušší na přípravu? Nebo z toho důvodu, že vědí, že dětem se tím nejlépe zavděčí – rodiče budou kapitulovat, dítě bude spokojené a u stolu bude klid? Anebo je to tak, že většina amerických dětí se v podobném duchu stravují doma, v jeslích a školkách, a tak dát na dětské menu třeba luštěniny, ryby nebo dokonce třeba lilek by znamenalo odradit si velký počet potenciálních zákazníků? 

Zatím využívám toho, že Benovi je teprve rok a půl. Když nemám po ruce nic, co bych sama připravila, objednávám pro nás oba z klasického jídelníčku pro dospělé. Jedna porce je většinou tak velká, že se z ní najíme oba. Ale i já už jsem občas "jídel z venku" přejedená a těším se do své kuchyně a na domácí jídlo. Proto mě straší, že už za dva týdny o kuchyň přijdu a na posledních deset dní ve Spojených státech se nastěhujeme do hotelu, kde budeme všichni odkázaní pouze na stravu z ulice. 

Naštěstí aspoň ve velkém městě (čím častěji jedu mimo něj, tím víc si uvědomuju, jak jsem vděčná za život v něm!), kde se dá fantasticky a zdravě najíst třeba v bufetech supermarketů WholeFoods nebo Wegmans. Mají tam spoustu hotových ingrediencí a jídel, co se mezi sebou dají různě kombinovat, aby člověk jedl každý den něco trochu jiného. Je to neskutečně vděčné a za mě tisíckrát lepší než většina amerických restaurací. Myslím, že v samoobsluhách budeme za pár dní častými hosty. :) 

Kde a co jíte na cestách vy? A co obvykle objednáváte dětem?