Jana Florentýna Zatloukalová: Můj tip na ušetření času je dělat věcí méně

29.05.18
Víc než polovinu jedné velké police v naší domácí knihovničce tvoří krásné kuchařky. Přestože mě nikdy nepřestane bavit prohlížet si výtvory bohyně Nigely Lawson, dokonale vyladěné talíře Jamieho Olivera a precizní (a nikdy ne mizerně ukrojenené nebo opatlané) dezerty Stelly Parks, k opravdovému vaření používám jen ty, které napsala Jana Florentýna Zatloukalová.

Janu jsem si zamilovala z několika důvodů. Dost dlouho jsem si myslela, že jsem pro vaření naprosto nepoužitelná. Kdykoliv jsem se pustila do nějakého jídla, dopadlo to hrozně. Ještě horší ale bylo, že když jsem jídlo chtěla dělat podle receptu, nerozuměla jsem mu. Jak vypadá maso dozlatova? Co to znamená dusit? Kolik je špetka soli? Janina Kuchařka pro dceru byla první, která mi všechno tohle vysvětlila tak polopaticky, jak to jen šlo. Navíc mě naučila dobře uvařit úplné základy: dobrou rýži, al dente těstoviny nebo guláš. Je možná jedna z mála, která při prezentaci své práce nepoužívá omleté fráze, že je mezi stovkami kuchařek právě ona ta jiná nebo originální. Přesto napsala možná nejoriginálnější knížky na českém trhu a k tomu píše o vaření asi nejpraktičtější blog. Fotky jejích kuchařek možná ve velkém neplní blogerské instagramové feedy, zato kdykoliv otevřu nějaký její recept, je téměř zaručené, že se můžu hned postavit k plotně a nemusím kvůli tomu do obchodu, protože všechny nebo aspoň většinu ingrediencí mám doma. A taky že to, co uvařím, bude doopravdy k jídlu. Jani - děkuju!

Jak jsem tu psala už v prosinci, přestože jsme se osobně nikdy nepotkaly, Jana Florentýna Zatloukalová mi změnila život. Jako máma čtyř dětí je mi inspirací nejen v práci, ale i v životě, a tak mě napadlo navázat na dotazník, který jsem na blogu začala zveřejňovat minulý rok a požádat o odpovědi právě ji. Tady jsou.

 Co bys dělala s hodinou navíc, kdyby měl den 25 hodin?
Asi by mě to pořádně zaskočilo, takže bych ji promhrala přemýšlením, co by bylo nejlepší a jak ji investovat uvědoměle. Ale bylo by to příjemné a odpočinkové a vlastně i nabíjející. 
Co pro tebe znamená, když říkáš "nemám čas" a jak často tohle spojení používáš? 
Říkám si to hlavně pro sebe a především ve smyslu: na TOHLE nemám čas. 

Kdo nebo co trpí nejvíc, když nemáš čas?
Děti. Ty se obvykle nemůžou nijak bránit, a tak o společný čas přijdou jako první. Ale vím to a snažím se jim to nedělat, pokud to opravdu není nějaká nevyhnutelná krizovka. 

Jaký je tvůj praktický tip na ušetření času?
Ono je snadné si v dnešní době nakládat víc a víc a dělat věci rychleji a lépe. Kdo chce další úkol, hned ho dostane - nebo si ho sám vymyslí. Těžší je z toho kolotoče čas od času vyskočit. Klidně neplánovaně. Ten pocit, že se vlastně nic nestane a že svět nezkolabuje, je víc než všechny čtvrthodinky ušetřené za týden díky zvýšené produktivitě, lepšímu soustředění a správnější motivaci. 

Čím trávíš čas, protože musíš, ale vlastně nechceš?
Prací u počítače. 

Na co si naopak vždycky čas najdeš?
Na svého muže, když přijde z práce. 

Když pracuješ, kde jsou děti? 
Pracuju hlavně dopoledne, když jsou děti ve škole. Po ránu se hlava nejlíp soustřední a plodí lepší nápady. 

Která část tvého dne je časově nejkrizovější a jak ji řešíš?
Neznám matku, která nemá kritická rána a ještě kritičtější odpoledne a večery, do kterých se musí vejít domácí úkoly dětí, příprava večeře, nákupy, pochůzky, kroužky, péče o domácnost a dospělácky uvědoměla konverzace s hlavou rodiny. 

Co je podle tebe nejlepší vynález, který ti zjednodušuje život?
Chytrý telefon. 


Jak řešíš jídlo a vaření?
I po všech těch letech, co zastávám vedoucí funkci v naší domácí jídelně, musím přiznat, že především spontánně. Jídlo má být radost. 

Co nakonec nejspíš uvaříš, když si pár minut předtím říkáš, že absolutně nevíš, co dnes bude k večeři?
Vždycky se dají k večeři vyčarovat vajíčka na jeden z deseti jednoduchých způsobů. Míchaná, sázená, ztracená, vařená naměkko, natvrdo, nahniličko, v podobě omelety, schovaná do těstovin a lá carbonara, pečená v kokotce, zamíchaná do smažené rýže. 

Co děláš jako první věc pro probuzení?  
Jdu si uvařit kafe. Ne kvůli rychlejšímu přechodu do bdělého stavu, ale proto, že na něj mám chuť a že se hned po ránu vlastně těším do kuchyně. 

V kolik chodíš obvykle spát a co se ti honí hlavou, když večer usínáš?
Když se člověk večer před spaním těší na ráno, probudí se s úsměvem, takže tohle jsou ty hlavní myšlenky, které si večer dopřávám - hezké. Chodím spát různě, jsem v tomto směru velmi neukázněná a nechávám tomu volný průběh. 

Co tě zlobí na debatě nebo v článcích týkajících se spojení mateřství a práce?
Nevím. Nečtu je. 

Vadí ti, když se novináři v rozhovorech ptají žen, kolik mají dětí a jak to zvládají? Mají být tyhle otázky tabu?
Znáte nějakou ženu, která to nezvládá? Která si neporadí s tím, co jí život naloží na bedra? Tyhle otázky ve mně vyvolávají pocit, že dokonalost ve všech směrech je na prvním místě, ale o tu přece vůbec nejde. Vykreslování dokonalé ženy by mělo být tabu. Každému jde něco líp a něco hůř a vyvolávat špatné pocity z toho, že něco nezvládám stejně dobře jako celebrita v časopise je přece blbost.


Očekáváš od svého muže, že se záležitostem kolem dětí a domácnosti bude věnovat stejně pečlivě a přičítat jim stejný význam jako ty? 

Můj muž si kdysi na svá bedra vzal finanční zodpovědnost za celou naši mladou rodinu. Živil nás, zatímco já jsem se starala o malé děti. Tohle je přece velká frajeřina, mít na krku několik lidí a ještě náklady na bydlení. Za to si ho nikdy nepřestanu vážit. Mělo smysl po něm v takovém období chtít, aby ještě nakupoval, pral prádlo nebo chodil dřív z práce? Nebo ho tím dokonce vydírat v zájemu spravedlivého dělení domácích prací? To vážně ne. Ale aby si našel čas na mě zvlášť, na děti zvlášť a taky na nás všechny dohromady, to zase jo. Mám štěstí na velmi pozorného a všímavého muže, kterému nedělá problém kdykoliv nakoupit, dokonce i vyprat nebo uvařit. Někdy si dokonce říkám, jestli už to trochu nepřehání a neměl by mi taky něco nechat.

Jakou nejlepší radu jsi dostala ohledně kombinování mateřství, práce a života?
Že je na to každá rada drahá a každý si stejně musí najít svou cestu a svou vlastní hodnotu mezi těmi všemi radostmi a povinnostmi sám.

Kdyby ses mohla vrátit čas do života před dětmi, udělala bys něco jinak?  
S dovolením bych nechala všechno tak, jak je. Lepší svět si člověk vytváří jedině tím, co dělá, ne přemýšlením o tom, co kdy mohl udělat jinak. 

Zdroj fotografie: OnaDnes - www.onadnes.cz

Novější příspěvek
Starší příspěvek
3 komentáře