Recept pro radost: Domácí KOKA sušenky

Když jsem v dubnu skoro po roce přistála s Benjamínem v náručí na letišti ve Vídni, kde mě čekala rodina, pochopitelně jsem byla hrozně dojatá. Dojetí se ale ještě vystupňovalo, když jsem zjistila, že mi maminka na uvítanou upekla moje milované Koka sušenky, ovšem domácí výroby. Slupla jsem je hned v autě, a nakonec jsme je pekly během mého pobytu doma několikrát.

A já v tom od jara pokračuju bez přestání dál. Dělám je zhruba jednou za dva až tři týdny, včera zase. Říkám, že je peču jako malý dárek pro Češky, které tady v USA znám, abych jim udělala radost. Což je pravda, zároveň ale dost uždibuju z těsta a pak i z upečených plechů, a kdybych je rychle nedarovala, je mi jasné, že do druhého dne žádné nemáme. Tyhle sušenky mě baví taky proto, že se mi povedly už napoprvé a povedou se vlastně vždycky. A když si dám záležet a hezky je zabalím, je z toho opravdu fantastický dárek domácí výroby, což má tady za mořem obrovskou hodnotu. Navíc jsou hotové raz dva.

Nedávno se mě jedna kamarádka už poněkolikáté ptala na recept a já jsem se hrozně zastyděla, že jsem ZASE zapomněla. A slíbila jsem si, že se opravdu polepším. Tak už. :)



Postup je až banálně jednoduchý: všechny ingredience prostě smíchám na vále, z těsta vytvořím malé kuličky a ty pak na plechu rozmáčknu vidličkou. Peču zhruba 10 minut při teplotě 190 stupňů Celsia.

Abych byla fér, musím přiznat, že recept si sem dávám také tak trochu kvůli sobě coby součást předsevzetí udělat si v nich do budoucna systém. Zatím je to totiž tak, že receptů mám doma tisíce, rozstrkaných všude možně: některé mám post-item založené v kuchařkách, jiné opsané v krásném bloku, co jsem kdysi dostala od kamarádky. Hodně receptů mám v podivných zkratkovitých poznámkách na papírcích, další vytrhané z časopisů a naházené ve speciální krabici, spoustu pokrmů mám uložených v počítači. A pak se divím, že mi trvá hodiny najít ten správný. Takže to chci změnit a mít aspoň ty nejoblíbenější na jednom místě a kdykoliv po ruce, stejně jako mám knížky (přečtené i ty, které chci číst), výpisky z knížek a poznámky o filmech, které jsem viděla.

Jak to máte s recepty vy? Máte na ně nějaký systém?
(A taky máte pocit, když si nějaký nový vytrhnete z časopisu, už je vlastně pro dnešek uvařeno? :)

A dobrou chuť!