Všechno, co jste chtěli vědět o helmičkách pro miminka

12.09.17
Můj článek "Miminko s helmičkou" vyvolal velkou odezvu. Ačkoliv v komentářích tolik příspěvků není, spousta z vás mi napsala osobně, za což vám moc děkuju. Můj vlastní příběh, který řešíme doma (zrovna zítra vyrážíme na další kontrolu) i vaše komentáře mě přiměly k tomu, abych skutečně splnila, co jsem slíbila.

Když Ben spal, využila jsem toho a pustila se do psaní rozhovoru s Evou Kaletou, zodpovědnou za tým specialistů na Plagio klinice v Ostravě, která se jako jediná v Česku věnuje problémům deformit dětských hlaviček.

Evo, moje kamarádka mi zrovna včera tvrdila, že jí coby malé holčičce podkládala maminka hlavu pytlíkem rýže, aby neobracela hlavičku k jedné straně a měla lebku krásně pravidelnou, což nakonec má. V čem je rozdíl mezi pytlíkem rýže a helmičkou? 
Tato metoda funguje u většiny dětí i dnes. Mělo by se dbát na polohování a spousta maminek to dělá právě takto - podkládá hlavičky pytlíkem rýže, mouky, solí, čehokoliv, co malé neposedy udrží na požadované straně. Pokud však selže i tato metoda, nestupují helmičky. Ty zajišťují, že i při "špatné" poloze bude deformovaná část hlavičky uvolněná a hlavička může růst požadovaným směrem.

Zdá se mi to, nebo je postoj k helmičkám ze strany lékařů i veřejnosti v Česku spíš negativní?
Nezdá, taky se setkávám s tím, že lékaři s aplikací helmičky nesouhlasí. Z velké části podle mě proto, že se s helmičkou ještě nesetkali a chybí jim zpětná vazba s konkrétními výsledky léčby. Kdo už se s našimi malými pacienty setkal a výsledky léčby viděl, ten většinou helmičky doporučuje. 

Eva Kaleta pomáhá s helmičkou jednomu ze svých pacientů
Několik maminek mi napsalo, že je tvar hlavičky jejich miminka znepokojoval, ale pediatr jim řekl, ať zbytečně neplaší, že se hlava srovná sama, případně že jde o kosmetický problém. Jak má maminka poznat, kdy je důvod k tomu, aby nerovnost hlavičky začala řešit, třeba na vlastní pěst?
Tohle je velmi častá odpověď – že se hlavička srovná sama. Není ale vůbec špatná, naopak. Do šesti měsíců dítěte by se hlava skutečně srovnat měla. Ne ale sama od sebe, děje se to pomocí polohování a také rehabilitací. Ta nezmění tvar hlavičky, ale pomůže miminku se zpomaleným psychomotorickým vývojem. To se týká 99% dětí, zbylému 1% deformity zůstávají a měly by se léčit. U nás v České republice je to ročně asi 1000 dětí, které léčbu potřebují.  

Když lékaři argumentují proti helmičce, mluví nejčastěji o přílišném zatížení krční páteře, která musí držet hlavu a pohlcovat nárazy hlavičky sevřené v helmičce. Jsou to opodstatněné argumenty?
Důležité je říct, že hlavička miminka v helmičce z naší kliniky nikdy není sevřená a utlačená. V místech tzv. prominencí, kde už nechceme, aby hlavička dále rostla, je helmička v kontaktu s kůží, a v místě zploštění je v ní dostatek prostoru pro růst a zlepšení tvaru hlavy. Váha helmičky je v současné době cca 200 gramů. To může být na začátku léčby trochu problém, ale nesetkala jsem se s tím, že by tato zátěž jakkoliv negativně ovlivnila vývoj dítěte.   

Tady v USA je nejčastějším důvodem plagiocefalie a brachycefalie pokládání miminek na záda, coby hlavní prevence syndromu náhlého úmrtí kojence. Jak je to v Česku?
Důvod je úplně stejný. Kampaň "Back To Sleep", kterou spustili v USA, skutečně vedla k tomu, že počet miminek, která zemřela na syndrom náhlého úmrtí, rapidně klesá. Na druhou stranu, kvůli poloze na zádech se u miminek objevuje víc polohových vad. Spaní na zádech je pro zdraví miminka nejlepší, nicméně mělo by mít hlavičku vždy na boku. Většinu bdělého času by pak mělo trávit na bříšku. Na to se hodně zapomíná. Mnoho dětí, které helmičku nosí, jsou děti se zpomaleným psychomotorickým vývojem, zkráceným krčním svalem či děti předčasně narozené. Děti, které mají zploštělou hlavičku "pouze" kvůli nepolohování, u nás na klinice tolik není.

Když jsem o helmičce uvažovala já pro svého syna, nejčastější reakce z mého okolí byla: "To chceš doopravdy trápit tak malé miminko helmou?", načež následoval výčet možných negativních reakcí. Kolik jste zažila miminek, která helmičku netolerují a vůbec si na ni nezvyknou, případně se potýkají s kožními a jinými problémy, kvůli kterým ji nakonec nosit vůbec nemohou?
Úspěšnost léčby je u nás 95%, zbylých pět procent našich malých pacientů helmičku netolerovalo. Z mé zkušenosti mohou léčbu podstoupit i miminka, která trpí kožními problémy, od rodičů to ale vyžaduje mnohem větší úsilí pečovat o hlavičku miminka i o helmičku – to znamená čistit obojí klidně i několikrát denně. Většina dětí, které mají s helmičkou problémy, je mají kvůli tomu, že rodiče nedodržují základní doporučenou hygienu. Jinak helmičku mohou nosit i děti s atopickým ekzémem, aniž by musely léčbu předčasně ukončit.  

Další častá obava, se kterou se mi svěřily maminky na základě mého článku byla: neohrozím helmičkou růst hlavičky, potažmo mozku a dalších částí obličeje? Jedna maminka mi dokonce napsala, jestli miminko s helmičkou trochu nezakrní.
Už jsem zmiňovala, že hlavička miminka v našich helmičkách není sevřená. To bychom dětem helmičkou nepomohli. Naopak. Princip léčby je stejný, jakým k polohové vadě došlo. To znamená dítě převážně leželo na jedné preferované straně, tudíž hlavička rostla místem nejmenšího odporu a deformaci obličeje na opačné straně ještě dopomohla gravitace. Helmička vytváří volný prostor pro růst tzv. deformovaných částí. Díky tomu se může mozek vyvíjet symetricky. Ani ve vývoji se dítě rozhodně nezbrzdí. Naše zkušenosti jsou takové, že 90% našich malých klientů podstupuje rehabilitaci a taktéž pravidelná vyšetření na neurologii. Jedná se tedy o komplexní problém, který řeší víc odvětví.

V USA je léčba velice nákladná a z velké části ji musí hradit sami rodiče – možná proto za ní spousta z nich vidí hlavně dobrý byznys. Jak je to v Česku? Kolik stojí léčba a hradí ji pojišťovna?
Přestože léčba je u nás nesrovnatelně levnější než v okolních zemích, také od rodičů slýchám, že je drahá - na to, že se "jedná o kus plastu". Rodiče zapomínají, že helmička je vyrobena pro každé miminko individuálně na míru. Není to levná sériová produkce. Během léčby se o miminka starají vysokoškolsky vzdělaní absolventi zdravotních oborů. Nákladné je také pořízení 3D skeneru a CAD/CAM programu pro úpravu modelu hlavičky do požadovaného tvaru, dále CNC obráběcí stroje a lidé, kteří musí helmičku vyrobit. Současně investujeme do vývoje nových 3D tištěných helmiček právě z důvodu zlepšení komfortu miminka a také kvůli tomu, aby k nám na kliniku pacienti nemuseli tak často. V některých případech léčbu hradí pojišťovna, každá má ale své vlastní podmínky.
Moje poznámka: Eva Kaleta si nepřála přesnou cenu léčby uvádět, neboť je individuální pro každé miminko. Rádi vám ji sdělí na klinice, pokud se přijdete poradit o diagnóze. 

Jakmile miminko skončí léčbu, nehrozí, že hlavička – teď už bez helmičky – zase poroste asymetricky?
Léčba se doporučuje dětem nejdříve ve čtyřech měsících a trvá minimálně tři až čtyři měsíce. Z našich statistik začínáme léčbu nejčastěji ve věku šesti měsíců. Tím pádem miminko ukončí léčbu většinou kolem devátého měsíce věku, kdy už leze a sedí (bavíme se o dětech se zpomaleným psychomotorickým vývojem). Ležením tak tráví čas pouze během spaní, navíc díky cílené a často úspěšné a efektivní rehabilitaci střídá polohy při spánku samo. Lebka dítěte v tomhle věku je tvrdší, méně odolává změnám a roste pomaleji. Hrozba návratu deformity tedy nehrozí. Osobně jsem se nesetkala s případem, kdy by děti po ukončení léčby helmičkou a rehabilitací preferovaly pouze jednu stranu a během spánku nestřídaly polohy.

Několik maminek mi napsalo, že řešilo preferenci jedné strany u miminka (kvůli zkráceným vazům například) a s tím související problémy Vojtovou metodou – kdy je čas na Vojtovu metodu, kdy na helmičku?
Toto je otázka spíš na rehabilitačního lékaře a fyzioterapeuta. Za nás mohu říct, že naši klienti většinou navštěvují oba lékaře, a teprve pokud se nedaří pohybové vzory měnit rehabilitací a cvičením, doporučujeme helmičku. Jsou děti, které sledujeme a pokud se tvar hlavičky lepší, naopak helmička nutná není.

Nejčastějším důsledek plagiocefalie a brachycefalie, pokud se neléčí, je asymetrie různých částí těla a od toho odvislých řada sice ne závažných, ale nepříjemných problémů. Dá se s asymetrií něco dělat v dospělosti?
Asymetrie lebky u dospělého člověka je neřešitelná. Proto je léčba efektivní pouze do věku dítěte, kdy hlavička rychle roste. Lidé s asymetrií mají velmi často problémy se zuby, koupí sportovního nebo bezpečnostního vybavení a další. Některé studie dokonce ukazují na vyšší počet výskytu skoliózy páteře v období puberty a podobně.

Já sama se s asymetrií potýkám. Je dědičná?
Asymetrie dědičná není. Dědičná je pouze proporce lebky. Někdo má hlavu širší a kratší, někdo delší a užší. Pokud k nám přichází miminko s lehkou proporční vadou a vidíte, že i rodiče mají stejný tvar hlavy, pak helmičku neaplikujeme.

Čeho se u helmičky obávám já osobně, že se můj syn nenaučí reflexům, které ho mají chránit  - například že náraz znamená bolest. Do teď mu ušetřila spoustu bolesti a modřin, jak leze, ale trochu se bojím, co budeme dělat, až bude bez helmičky. Mám ho učit, že nárazy bolí? Jak, když to necítí? Nebo se zbytečně stresuju něčím, co se samo upraví během pár dní po sundání helmičky?
S vašimi obavami naprosto souhlasím a sama nejsem příznivce toho, aby rodiče nasazovali dětem ochranné preventivní helmy. Samozřejmě u těžce postižených dětí a dospělých je to skvělá pomůcka, pokud by si děti měly ubližovat. Ovšem pokud se jedná o zdravé děti, pak v helmičce snadno mohou ztratit pud sebezáchovy. Určitě je na místě dítě vždy varovat a nespoléhat na to, že jej helmička ochrání. Když se miminko lehce bouchne bez helmičky, rychle si uvědomí rozdíl s helmičkou a bez ní. Děti jsou chytřejší, než si myslíme. 


Novější příspěvek
Starší příspěvek
3 komentáře