Můj blog a Zápisník radosti v Sama doma

Už dva týdny si každý večer před usnutím říkám, že musím sepsat aspoň jedno z hromady témat, která mě, hlavně na základě vašich otázek, napadají tady v Čechách. Jenže to vůbec není jednoduché. Denně máme s Beníkem tolik návštěv, zážitků a akcí, že večer marně sbírám síly k čemukoliv většímu než k odeslání pár fotek B. a taky babičce a dědovi do Ameriky.

Ačkoliv toho máme opravdu spoustu, Ben vypadá velmi spokojeně (dokonce se poslední dva dny vzbudil na kojení pouze jednou za noc, takže jsem se i lépe vyspala) a já si pobyt v Čechách taky neskutečně užívám. A přiznám se, že mám velikou radost vždycky, když mi někdo dá najevo, že sem pořád patřím, že se na mě nezapomnělo a že je pořád zájem o moje články a o můj Zápisník radosti. Proto jsem byla nadšená, když mi před pár dny zavolali z České televize a pozvali mě říct pár slov o životě ve Spojených státech a o Zápisníku radosti do pořadu Sama doma.

Moderátorka Jana Havrdová se Zápisníkem radosti
V Sama doma už jsem jednou byla, tehdy před lety jako svobodná, bezdětná a s velikánskou trémou z přímého přenosu. Tentokrát jsem do ČT dorazila coby vdaná, s Beníkem v kočárku a s maminkou, která mi ho hlídala, zatímco mě v maskérně zkrášlovaly a moderátorky se mnou ladily podobu rozhovoru. Vůbec nevím, jestli i na trému má pozitivní vliv mateřství, ale tuto druhou návštěvu jsem byla úplně v klidu. Ani jsem se nepotila a ruce se mi netřásly. 
Maminka v zákulisí Sama doma hlídá Beníka. 
Jenom mě mrzelo, že v necelých osmi minutách jsem neřekla ani třetinu toho, co jsem měla v úmyslu. Jenže stručnost v psaném ani mluveném projevu nikdy nebyla mou předností. Na druhou stranu, teď, když svůj výkon v televizi hodnotím zpětně, jsem s ním spokojená a jsem vděčná, že jsem po letech znovu dostala takovou zajímavou příležitost.



No a detaily ke všem tématům, která jsme s Janou Havrdovou pouze nakously, najdete tady na blogu. :)