"Ti, kterým přijde tenhle blog strašně legrační a pak ti, co nemají žádný smysl pro humor."
Ačkoliv je nás na světě přes sedm miliard, nejsme zase tak rozdílní, jak si často myslíme. Když na to přijde, všichni lidé se dají rozdělit na dvě půlky. Tohle tvrdí Portugalec
João Rocha, který tvoří jeden z mých momentálně nejoblíbenějších blogů.
Je nesmírně nápaditý a jednoduchý a vždycky se u něj s B. hrozně nasmějeme, protože se pochopitelně poznáme na většině obrázků. Co mě trochu znepokojuje, že kdykoliv já jsem ten "druh" vlevo, on si vybere obrázek druhý a naopak. Mám to brát jako varovný signál do budoucna, nebo se z toho radovat, protože přece platí, že protiklady se přitahují?
Tenhle blog se nám poslední dobou líbí tak moc, že jsem si říkala, že je nejvyšší čas poslat ho dál. Tady je pár obrázků a schválně se zkuste rozhodnout, jestli patříte vlevo nebo se vidíte spíš na pravé straně Rochovy ilustrace.
A zajímá mě taky, je tady někdo, kdo se nevidí ani v jednom ze dvou obrázků?
 |
| Já jsem vpravo, B. vlevo. |
 |
| Já vlevo, můj muž, pochopitelně, vpravo. |
 |
| Hádejte! :) Já jsem vlevo, ale je pravda, že jeho velká sluchátka si poslední dobou půjčuju dost často. |
 |
| Vlevo! Co vy? |
 |
| Totéž. :) Jsem upřímně zvědavá, po kom bude naše dítě. |
 |
| Kečup nebo majonéza přímo na hranolky? Nikdy v životě! Vždycky je mám stranou a pěkně namáčím. Můj muž samozřejmě přesně obráceně. :) |
Jsem celá vpravo :)
OdpovědětVymazatAlarm - jsem vlevo (ale samozřejmě ten jediný alarm mám nastavený tak, že když s mobilem neudělám nějakou složitou kejkli, tak taky budí každých deset minut).
OdpovědětVymazatKniha - ani jedno. Jednak čtu převážně elektronické knížky a když už náhodou nějakou papírovou, tak si u ní pamatuju, kde jsem skončil (+- pár stránek, najdu to během několika vteřin).
Sluchátka - jsem vpravo, špunty jsou mi nepříjemné. Víc než velká uzavřená sluchátka mi ale vyhovují sluchátka typu Koss Porta Pro, lehká konstrukce a molitan tlačící na lebeční kosti, aby odlehčil tlaku na ucho.
Sandwich - momentálně mám sendvičovač, který to sám překrojí tak, jak je to na obrázku vpravo. Až doslouží (a já mu asi k dosloužení brzy pomůžu), pořídím si sendvičovač, který sendviče nepřekrajuje (a já si je nožem také překrajovat nebudu).
Soubory - ten vpravo, možná ještě extrémnější. Na stole mám bordel, v pracovně mám bordel, ale na disku to mám srovnané a pojmenované, jak kdybych trpěl OCD.
Kečup - buď jako vpravo, nebo dokonce na samostatný talířek nebo minimističku, aby se mi v tom věci na talíři nemáchaly - namočím si sám.
Jelikož se mě většina věcí netýká, tak ani jedno :-) Já jsem nejspíš třetí druh lidí :-))
OdpovědětVymazatJá to mám pocitově jako ty:) Akorát soubory musim mít pojmenované, sluchátka nepoužívám, hranolky jím suchý, knížky čtu ve čtečce a sendvičovač se odstěhoval s Matesem..ale nepřekrajoval:)Ovšem budíky v mobilů mám natavený na každých deset minut:)Mávám
OdpovědětVymazatZajímavé, tak nějak asi jsem jako váš muž :-)
OdpovědětVymazat