Jak se dělá dobrý marketing?

Minulou středu jsem začala znovu chodit do školy. Po kreativním psaní jsem si tentokrát vybrala marketing. Protože jestli pro mě v Americe něco opravdu funguje, je to právě marketing. Chtěla bych se dozvědět proč. Mám na to osm týdnů.

První hodina začala klasicky, představováním a sdělováním toho, co od předmětu očekáváme. Ačkoliv chápu, proč to učitelé po studentech chtějí, už asi u pátého spolužáka jsem netušila, jak se jmenuje první a už vůbec ne, co říkal poté, co nám sdělil svoje jméno. Všichni jsme začínali stejně: “Jsem ten a ten a …” A tak to šlo dál ještě asi půl hodiny. Přestože mě příběhy lidí zajímají, přistihla jsem se, jak rychle upadám do letargie a že se ani s vypětím všech sil nedokážu pořádně soustředit. Přemýšlela jsem, jak těžké je dnes umět mluvit, aby vás skutečně lidé poslouchali a tím pádem, jak složité je, aby si vůbec něco z toho zapamatovali.

Hezký způsob, jak to udělat, mi vzápětí představil náš profesor. Vím, že profesor je ve třídě v trochu jiné roli než studenti, ale přesto. Nechal nás domluvit a pak prostě řekl: “Já jsem Melvin. A dávám vám dvě minuty na to, ptát se mě, na co chcete.”

Probrala jsem se okamžitě. A se mnou evidentně i všichni ostatní.

Ještě zajímavější ale byly otázky, které přišly. Musím říct, že některé z nich mi přišly hodně originální a vtipné. A především zaměřené úplně jinak, než jak by se asi profesor představil, kdyby mluvil sám za sebe.

Zaznělo třeba tohle:

Pamatuju si do posledního slova, co na každou z těch otázek odpověděl. Přišlo mi to nejen jako originální způsob, jak nebýt nudný, ale především, jak se stát poměrně jednoduše zapamatovatelným a studentům mnohem bližším a lidštějším.

Dobrý marketing, zdálo se mi.