Jak se žije v Americe, Katko MacMillan?

Volně navážu na předchozí příspěvek o seznámení s Katkou. Tady je rozhovor, který jsem s ní pořídila. 

Jak jsem se ocitla v Americe a co tu dělám?

Když jsem studovala na Univerzitě Matěja Bela v Banskej Bystrici, pravidelně jsem vyjížděla na program Work&Travel. Čtyři roky jsem každé prázdniny trávila v Ocean City v Marylandu a pracovala jako servírka v jedné rodinné restauraci. Tady jsem na konci léta 2013 poznala svého manžela.

Je pro mě americké "love you" jiné než slovenské "ľúbim ťa"? Co říkám radši?

Myslím, že české "miluju tě" i slovenské "ľúbim ťa" je mnohem hlubší a vyjadřuje o moc víc lásky. Takže ho používám o moc radši. Americké „love you“ se říká všude. Průměrný Američan ho vysloví tak dvacetkrát za den. A to ve vztahu k partnerovi, k rodině, kamarádům, zvířatům. Říkají si to i sourozenci. Což je hrozně zvláštní, protože já bych to bratrovi asi neřekla, přestože ho miluju nejvíc, jak můžu. Nedávno mi šéfka při odchodu z práce řekla: „love you, honey“. Zůstala jsem stát jako že: cože??? Nedokázala jsem jí říct totéž, protože já ji prostě „nelove you“. Takže jsem se jenom usmála. Zpočátku mi přišlo zvláštní říct to i kamarádce nebo švagrové, ale na to už jsem si zvykla.

Hm! Když pominu jeho osobní vlastnosti, je to prostě … jiné, zajímavé, zábavné, vtipné … Asi nikdy nepřijde den, kdy nebudu mít co objevovat nebo čemu se smát. Mám ráda chvíle, kdy mu vyprávím o Slovensku, googlíme obrázky a videa, plánujeme výlety, čteme články o rozdílech Evropa versus Amerika a a pak o nich donekonečně diskutujeme. Na prvních pohled to možná nevypadá, ale je jich tolik! Nechci zobecňovat, ale vážně se mi zdá, že američtí muži jsou víc zodpovědní, rodinně založení, „mama hotel“ opouštějí o mnoho dřív než většina Slováků. A taky bez řečí a dost pomáhají v domácnosti. Aspoň já mám tu zkušenost.

Nejvtipnější moment s manželem?

Když se mě jednou při večeři zeptal, jestli jsem levačka, že držím vidličku v levé a nůž v pravé ruce. A já že: „Ne, ale my na Slovensku používáme příbor takhle a nekrájíme maso vidličkou jako většina Američanů.“ Taky mě pobavilo, když byl Brett na Slovensku a kamkoliv jsme šli, snažil se být zdvořilý a všechny zdravil: „Ahoj, ako sa máš?“. Nevím, co bylo lepší, jestli jeho přízvuk nebo ty udivené reakce lidí.

Jak velký je rozdíl být v Americe jako turistka a žít tady?

Obrovský! Když jsem tu byla čtyři roky jako studentka, viděla jsem úžasnou zemi, žádné chyby. Všechno mi tu přišlo jednoduché a dostupné, hlavně vydělat peníze. Nezajímala jsem se o sociální systém, daně mi vláda všechny vrátila zpátky. A tak dále. Celé měsíce jsem si jen užívala léto a plánovala cestování. Teď když tu žiju, dostihl mě všednodenní život. Třeba:

Nad jakou kombinací potravin pravidelně pozvedám oči hrůzou a děsem?

No těch je! Nejvíc mě děsí snídaně v kombinaci sladké palačinky s javorovým sirupem, volským okem a slaninou. Zrovna manželova oblíbená. On miluje kombinovat, já komentovat, že je to „celé zlé“. Taky sladké preclíky máčené v čokoládě nebo roztavený sýr na popcornu. O ou.

Kolikrát denně se mě lidi ptají, odkud jsem a jak moc mě to štve?

Ptají se pořád, ale vůbec mi to nevadí. Mým kolegům to možná leze trochu na nervy, že mě slyší říkat neustále samé, ale mě to vždycky potěší. Když jsem pracovala v Ocean City, odpovídala jsem tytéž otázky tisíckrát za večer. Dokonce jsem přemýšlela, že si nechám vyrobit třičko s odpovědmi:

Přišlo mi to velmi originální a vtipné.

Největší klišé o Američanech, které si denně ověřuju, že není pravda?

Že Američani jsou hloupí. Většina Slováků to ostatně říká jen proto, že když už potkali nějakého Američana, nevěděl, kde je Slovensko. Přitom když na Slovensku řeknu, že žiju v Yorku v Pensylvánii, většinou slyším: “Kde že? V New Yorku?” No kéž by!

Co by Američané měli přijmout slovenského a naopak Slováci amerického?

Slováci by se měli trochu uvolnit, být apriori milejší, přátelštstější, hlavně vůči cizincům. Ke mně jsou Američané extrémně milí a srdeční. Kdykoliv někam přijedu, vždycky mi říkají “welcome to our country, we hope you like it here”. Bohužel když jsem s manželem cestovali po Slovensku, on tohle od Slováků nedostal a já z toho byla smutná. Naopak Američané by se mohli víc zajímat o svět kolem sebe a aspoň občas vycestovat za hranice, aby si uvědomili, že i mimo USA je 21. století.

Kde a proč ve Státech bych žila, kdybych nežila v Yorku?

Co jsem se do Yorku přistěhovala, snila jsem o dni, kdy se odtud odstěhuju. Byly to začátky. Neměla jsem auto, York jsem posuzovala jenom na základě lokality kolem našeho domu. Dnes to vidím jinak. Okolí je překrásné, je tu tolik možností na trávení volného času v přírodě, procházky se psem, spousta cyklotras, řek, jezer. Navíc člověk je odsud na americké poměry “rychle” ve všech velkých městech na východním pobřeží, na pláži, v lyžařském středisku. Kdybybych si mohla vybrat, nevím. Líbil by se mi dům na pláži Daytona Beach, kde žijí tchán s tchyní anebo dům v horách, třeba v Coloradu.