Tip na věčnou radost: zážitková krabice
Pokud jste z Brna nebo tam máte cestu, určitě si tam zajděte. Podávají tam chutné koktejly v nevšedních sklenicích (já mám nejraději ten ze žárovky) a coby podtácek dostanete tematický pohled s názvem a krátkou charakteristickou drinku. Právě ten, co si chtěl můj bratr schovat do zážitkové krabice.
Jeho slova mě překvapila, protože do té doby jsem si myslela, že takovou krabici vlastním a občas se kochám jejím obsahem jenom já. Abyste mě správně pochopili, zážitková krabice je úplně normální krabice jakékoliv velikosti, kterou postupně zaplňujete různými věcmi, papíry, většinou neužitečnými a často i trochu kýčovitými malými předměty, které mají společné jedno: pojí se k nim vzpomínky na chvíle, kdy vám bylo dobře, měli jste radost a chtěli ji zakonzervovat i jinak než v hlavě. A krabice to velmi dobře dokáže.
Když vezmu svoji zážitkovou krabici, našli byste tam například tohle:
- Moduritovou medaili, kterou jsem dostala za svůj první běžecký závod ještě coby studentka gymnázia. Už si nepamatuju, kolikátá jsem tehdy skončila, ale vím, že se běželo 1500 metrů v dešti a blátě a že mi to tenkrát připadalo jako celá věčnost. Prakticky od startovního výstřelu jsem si nepřála nic jiného, než abych už byla v cíli, kam jsem se nakonec statečně dopracovala.
- Akreditaci a puk z Mistrovství světa v ledním hokeji 2004 v Praze, kde jsem pracovala v media centru a kde jsem poprvé v životě na vlastní oči viděla Jaromíra Jágra. Jeho fotku z titulní strany Mladého světa ročník 1992 mám v krabici taky. :)
- Vstupenku na první koncert Kabátů z roku, kdy byla ještě ostuda veřejně prohlásit, že je posloucháte.
- Itinerář třítýdenní dobrodružné výpravy po Rusku. Šest tisíc kilometrů autobusem, spaní pod stanem, mytí v ledových finských jezerech na cestě zpátky, krabička cigaret za pět korun a hamburger od Mekáče za tytéž peníze … vždycky se podivím, kolik vzpomínek dokáže uchovat jeden list papíru A4.
- Umolousaný hospodský lístek a na něm „Martin – 606 xxx xxx“ od odvážného muže, který se nezalekl prstýnku na mém prsteníčku a poslal mi ho společně s mojitem k mému stolu.
- Miniaturní lahvička od parfému z francouzského městečka Eze. Koupila jsem si ji hlavně proto, že nesla stejný název, jako moje tehdejší hrdinka, tenistka Gabriella Sabatini. Je to skoro 17 let, co je prázdná, a pořád voní.
- Ubrousek s logem fast foodu a na něm domy a labutě jedním tahem, několik her piškvorek, srdíčka … Je pět hodin ráno a právě se s kamarádem v McDonald´s probíráme z kocoviny, neboť za čtyři hodiny nám začíná seminář z planetární geografie.
Je tam spousta dalších věcí, vlastně už jsem jim těch krabic musela pořídit několik. Hodnota té sbírky je pro lidstvo nulová, pro mě nevyčíslitelná. Neotevírám ji moc často, ale když ano, vždycky mi připomene, jak bohatý a radostný život žiju.
Máte taky svoji zážitkovou krabici? A co v ní?
Žádné komentáře: