Tyhle 3 songy mi vždycky zlepší náladu. Co vám?

V "Dý Sí" napadlo v noci dalších deset centimetrů sněhu. Je poledne a šedočerno. A náš teploměr ukazuje už od soboty jednociferné číslo. Pozor  - ve Fahrenheitech! To samo o sobě už je pěkná kosa, kolik přesně mínus v Celsiích to je ani vědět nepotřebuju.

Zaz – Je veux

Je květen. V dvouřadovém rozepnutém trenčkotu a s červeně namalovanou pusou chodím po Montmartru, mluvím plynně francouzsky a umím bezchybně vyslovovat všechny akcenty è, é, ê (ano, i to se stanem), zítra se naučím kohouta na víně a vyjde mi to hned na první pokus, protože tahle písnička to má v sobě. Tu energii, naději, lehkost, eleganci … to všechno francouzské, čeho v reálu ani za mák nemám, ale tolik mě to baví. Jako tenhle song, kterému nerozumím ani slovo, ale … no a?

Hozier – Take me to church

Znám obsah její slov, vím, jak je naléhavé její sdělení, že melodie vůbec není radostná a Hozierův hlas tak mrazivě syrový až mi z toho vstávají chlupy na rukou. Třesou se mi kolena i hlasivky, když se pokouším zpívat „take to church, I´ll worship like a dog at the shrine of you lies, I´ll tell you my sins and you can sharpen your knife.“ Kdepak, nepropadám se do depky, naopak, vznáším se kdesi vysoko nad ní.

Fall Out Boy – My Songs Know What You Did in The Dark

Po reklamách ze Super Bowlu moje nová prokrastinace. Přestávám psát, protože mám zaťaté pěsti, v nich pomyslné paličky a rukama bubnuju vedle notebooku. Ačkoliv o tom vůbec není, připadá mi … jako by se chystalo něco velkého. Zvuk! Opona! Světla! 3,2,1 … Light ´em up!

Ať vám taky udělají radost!