Jak jsem v Miami hledala poklad

Včera mi přišel e-mail, abych častěji psala o Americe a o podivuhodných věcech, které mě tady potkávají a které se tolik liší od těch českých. Tak dobře.

Minulé pondělí jsem se byla projít po pláži South Beach v Miami. V půl osmé ráno jsem tam byla jen já a jedna zvláštní postava. Stará žena v bílých šortkách a široké havajské košili kráčela velmi pomalu a obezřetně, přičemž v ruce držela cosi jako rukojeť od vysavače, kterou mávala sem a tam. V první chvíli mě napadlo, že je to zvláštně tvarovaná hůlka, o kterou se chtěla opírat, ale moře jí dodalo takovou energii, že s ní prostě vesele mává ve vzduchu. Potom, že hledá výbušniny. Třeba někdo zavolal, že v písku je bomba, a teď ji hledají, napadalo mě a místo abych se začala bát, tělem mi proběhla poťouchlá radost, že se konečně i v mojí blízkosti děje něco důležitého. Jenže to nedávalo smysl. Ta žena byla sama a policii jsem nikde neviděla.

Naštěstí mířila mým směrem, a tak jsem záhadu brzy pochopila. Ta stařenka byla profesionální hledačka pokladů! A ta rukojeť od vysavače detektor kovů, který má za úkol najít v písku kovové předměty, ztracené mince, prstýnky, zlaté řetízky. V druhé ruce měla babička hráblo s děravým kyblíkem, a když "vysavač" zapískal, nabrala do něj písek a přesýpala a zaryla hlouběji a přesýpala a ryla až našla … čtvrťák! (25 centrů, cca 7 korun) "Tak doufala jsem v Rolexky, ale ty lidi neztrácí každej den, že jo? Čtvrťák taky dobrý," strčila ho do kapsy, mrkla na mě a pokračovala po pláži dál s nadějí, že až detektor pípne příště, bude tam něco hodnotnějšího, co jí třeba dovolí zajít na pořádný oběd. Kdo ví …?

V první chvíli jsem z toho měla divný pocit a nedokázala odehnat myšlenky na lidi, kteří právě teď v hotelích prožívají infarkt, když tápou, kam mohli včera odložit ten zásnubní prstýnek po jeho babičce, ten řetízek za porod syna, ty hodiny za povýšení … ale pak jsem se za tou stařenkou otočila znovu, zrovna zase zuřivě hrabala, a došlo mi, že přece přesně tohle je Amerika, země neomezených možností a příležitostí pro každého.

Každé zaváhání a každá chyba jednoho vytváří zároveň příležitost pro druhého. A jak je na každém, jak brzy ráno hodlá vstávat a jak usilovně hledat.