Okamžik radosti: Udělat pořádek v peněžence

Na některé věci v životě není čas nikdy jindy než v čekárně u doktora, když si zapomenete knihu a baterie na mobilu ukazuje poslední dvě procenta. To je ideální chvíle na to udělat si pořádek v peněžence.

Vytáhnout z ní staré účtenky, papíry s poznámkami, doklady z pošty, parkovací lístky, lístek do kina (film Chef z 10. června!) a dojít díky tomu ke zjištění, že v ním mám o trochu víc dolarů, než jsem si myslela.

Na levou stranu seřadit všechny dokladové kartičky z Čech a srovnat je tak, aby ty nejdůležitější byly vidět.

Dát k sobě platební karty. A zjistit radostnou novinu, že všechny platí až do poloviny příštího roku.

Prohmatat rukou celou kabelku, projet kapsy a nalezené věrnostní americké karty seřadit vpravo, hned pod řidičák, plastovou nabíjecí jízdenku na metro, průkaz do knihovny a kartičku ze Starbucksu, které potřebuju nejčastěji a většinou je tam, kde bych si myslela, že mají své místo, nemůžu najít.

A protože stále ještě nejsem na řadě, odvážně nahlédnout i do zastrčené boční kapsy, kde k velké radosti nacházím ročník kalendář s fotkou Dražovic, kde jsem vyrostla, dolar od tatínka pro štěstí, kartičku s přehledem, jaký čas potřebuje alkohol, než zmizí z krve řidiče (díky tati), kartičku Victoria Secret podepsanou mojí „bra specialistkou“ Sherlene, že mi nejlépe sluší model Dream Angel Demi a téměř nečitelný doklad z přístroje bodystat ve fitness centru na Zličíně dokládající, že na začátku tohoto roku jsem vážila o deset kilo víc, než mám teď.

Pak už zbývá jen sníst svačinu a oblíbený americký zip lock bag použít na to, abych do něj nasypala všechen kov kromě šesti čtvrťáků, mini přívěšku s Pannou Marií a zavíracím špendlíkem.

Je radost vědět, že minimálně dnes se mi zip na peněžence rozhodně neutrhne.

A ten pocit, kolik užitečného už jsem stihla udělat, aniž bych vlastně ztratila čas … :)