Ptá se mě teď každá kamarádka nebo známá, kterou potkám. A protože se říká, že nejlepší témata na psaní přicházejí z otázek druhých, rovnou si odpověď zaznamenám jako blogový text.
V listopadu už se to může, a tak sotva jsme oslavili máminy narozeniny, rozjeli jsme Vánoce - protože před svátky je zvonící stromeček(máme ho od mého dětství), vánoční písničky a cukroví stejně nejlepší. Do toho jsem trochu běhala, hodně psala, ještě víc si psala do to-do listu, co všechno musím a chci do konce roku stihnout - a stejně nezvládnu. V mezičase jsem ale stihla leccos proklikat, přečíst a poslechnout a výběr toho, co mě nejvíc bavilo, vám jako obvykle balím do téhle rubriky. Hezký Advent!
A než mi do e-mailu nebo komentáře přijde tato otázka, rovnou sem dávám i několikrát publikovaný článek, který jsem upravila podle aktuální situace. :)
Loni jsem shrnující knižní článek napsala už na konci listopadu. A protože vaše odezva byla přesně taková, jako jsem doufala - totiž že vám moje oblíbené knihy poslouží coby možná inspirace na dárky - pojďme si to zopakovat. A já se třeba trochu vpravit do rekapitulací nálady.
Prožívám takové podivné pracovní období. Mám dny, kdy si uvědomuju, že mám a dělám přesně to, co jsem si vždycky přála – pracuju s texty. Píšu. Další knížku. Knížky. Raduju se. A zároveň štkám, že mám málo energie, času a jestli něco přibývá, pak hlavně pochybnosti.
Letos jsem v rámci prezentace Českých cizinek hodně jezdila po knihovnách a na několika školních seminářích jsem mluvila o psaní. Obsah mého povídání se vždycky trochu liší, ale otázky po prezentacích bývají podobné. Jedna z nejčastějších je, jak se rozepsat, když chce člověk psát – cokoliv – ale děsí ho bílá stránka sešitu, Wordu nebo Google Dokumentu.
Říjen, to byl poslední den počítače se svítícím jablíčkem, ztracených deset stran textu, slzy, ulomený zub, 8,5 hodiny ve vlaku na trase Praha - Brno a taky spousta hezkých věcí, jejichž seznamem jsem si bolístky aspoň částečně vykompenzovala na Instagramu. Jako doplněk k radostem tam dopisuju sem drobnosti čtecí, poslouchací a sledovací. Pokud taky potřebujete trochu vyvážit případné nepříjemnosti, co se vám právě dějí, něco z nich by snad mohlo pomoct.
Dneska jsem si do hlavy zapsala setkání s jednou zajímavou ženou, která toho má za sebou opravdu hodně: stěhování po světě tam a zpátky, rozvod, nemoc… a přesto pořád obrovskou chuť do života. A také odvahu pouštět se do věcí, které by dělat nemusela. Třeba nedávno opustila stabilní zaměstnání, aby z ničeho vybudovala kulturní projekt s velkým přesahem. (Zatím nemůžu prozradit víc, nezlobte se.)